Článek
Když 22. června 1941 zahájilo Německo operaci Barbarossa, Rudá armáda utrpěla katastrofální porážky. Wehrmacht postupoval stovky kilometrů do sovětského vnitrozemí, celé armády padaly do obklíčení a tisíce vojáků umíraly nebo končily v zajetí. V této době vznikaly příběhy, které měly dodat vojákům i civilistům víru, že odpor má smysl. Jedním z nich byl i příběh Ivana Pavloviče Seredy. Na rozdíl od většiny válečných hrdinů přitom nebyl tankistou ani zkušeným průzkumníkem. Byl kuchařem.
Muž od polní kuchyně
Ivan Pavlovič Sereda se narodil v roce 1919 na území dnešní Ukrajiny. Do armády nastoupil ještě před válkou a sloužil jako kuchař u 91. tankového pluku 46. tankové divize. Jeho každodenním úkolem nebylo bojovat, ale připravovat jídlo pro vojáky. V prvních týdnech války však mezi frontou a zázemím často neexistovala jasná hranice. Německé tankové jednotky postupovaly tak rychle, že se týlové jednotky ocitaly přímo v bojové zóně. Právě to se stalo i Seredovi.
Na konci srpna 1941 zůstala většina vojáků jeho jednotky mimo tábor. Sereda připravoval večeři u polní kuchyně, když se k táboru přiblížil německý tank. Podle sovětských zpráv šlo o průzkumný tank, jehož posádka netušila, že se v prostoru nachází nepřítel. Sereda si rychle uvědomil, že pokud tank objeví polní kuchyni, bude ztracen nejen on, ale pravděpodobně i zásoby celé jednotky. Rozhodl se jednat.
Se sekerou na pancíř
V ruce měl pouze pušku Mosin a obyčejnou sekeru, kterou používal při práci v kuchyni. Když německý tank zastavil, Sereda vyrazil vpřed. Posádka podle dochovaných verzí příběhu nejprve vystoupila z tanku, ale po zjištění, že se poblíž pohybuje sovětský voják, rychle zalezla zpět dovnitř. Tehdy začala nejznámější část celé legendy. Sereda vyskočil na tank, začal sekerou tlouct do věže a hlavně kulometu a současně zakryl pozorovací průzory plachtou a kusem látky. Osádka náhle ztratila přehled o situaci.
Ivan Sereda dostal za svůj čin vyznamenání
Nejzajímavější na celé události není samotná sekera. Sereda totiž pochopil jednu zásadní věc – tank bez rozhledu je téměř slepý. Zároveň začal hlasitě křičet na neexistující spolubojovníky, aby přinesli protitankové granáty. Německá posádka uvěřila, že tank obklíčila větší sovětská jednotka a po několika minutách otevřela poklop a vzdala se.
Sereda následně přinutil čtyři německé tankisty, aby se navzájem svázali. Když se jeho spolubojovníci vrátili, našli svého kuchaře stát vedle zajatého tanku a čtyř německých vojáků.
Pravda, legenda nebo propaganda?
Ovšem je třeba si klást otázky. Událost je dobře doložena v sovětských dokumentech a Sereda za ni skutečně obdržel titul Hrdina Sovětského svazu už 31. srpna 1941. Spor se vede především o některé detaily. Byl tank opravdu zcela osamocený? Opravdu stačila plachta přes průzory? A mohl jediný voják přinutit čtyři ozbrojené tankisty ke kapitulaci?
Příběh mohl být částečně upraven propagandou. Zároveň je ale bez debaty fakt, že podobné situace se v prvních měsících války skutečně stávaly. Průzkumné tanky často operovaly odděleně od hlavních sil a posádka bez výhledu mohla být velmi zranitelná. Ani kritické studie proto většinou nezpochybňují samotný základ příběhu.
Ať to bylo jakkoli, po této události velitelé usoudili, že Seredův talent by bylo škoda nevyužít a přeřadili ho k průzkumné jednotce. V dalších bojích se znovu vyznamenal. Podle sovětských pramenů později zničil další německý tank granátem a ukořistěný obrněnec následně použil proti německé pěchotě. Jeho kariéra pokračovala až do konce války a ze skromného kuchaře se stal důstojník Rudé armády.
Hrdina, kterého potřebovala celá země
Rok 1941 byl pro Sovětský svaz obdobím těžkých porážek, a proto měly podobné příběhy mimořádný význam. Sereda představoval obyčejného člověka, který bez speciálního výcviku dokázal přemoci moderní německý tank. Takové příběhy měly vojákům ukázat, že odvaha může být stejně důležitá jako technika. Není proto překvapivé, že se Seredův příběh rychle objevil v novinách, armádních časopisech i propagandistických brožurách.
V současnosti je ale třeba jeho čin hodnotit opatrněji než sovětská propaganda. Některé detaily mohly být totiž opravdu přikrášleny. Zároveň ale neexistují důkazy, které by dokazovaly, že celý příběh byl smyšlený. Naopak. Je doloženo, že Sereda skutečně získal nejvyšší sovětské vyznamenání právě za zajetí německého tanku a že jeho nadřízení událost potvrdili. Legenda tak bezesporu vznikla na základě skutečné události, která mohla být později částečně zdramatizována.
Ivan Sereda nikdy nevelel armádě ani nezničil desítky tanků jako slavní velitelé. Přesto jeho příběh přežil více než osmdesát let. Ne kvůli počtu padlých nepřátel, ale proto, že symbolizuje odvahu jednotlivce postavit se zdánlivě nepřemožitelnému protivníkovi. Možná právě proto zůstává dodnes jedním z nejneobvyklejších hrdinů druhé světové války.
Časová osa života Ivana Seredy
1919 – Narodil se v Alexandrovce na území dnešní Ukrajiny.
1939 – Nastupuje do Rudé armády.
Srpen 1941 – U Daugavpils přepadá německý tank a zajímá jeho posádku.
31. srpna 1941 – Získává titul Hrdina Sovětského svazu.
1941–1945 – Slouží jako průzkumník a důstojník Rudé armády.
1945 – Končí válku v hodnosti gardového staršího poručíka.
18. listopadu 1950 – Umírá ve věku 31 let.
Zdroje: autorský článek s využitím
