Článek
Kartaginci už odevzdali zbraně a čekali, co bude dál. Pak jim Římané oznámili, že musejí opustit své město a odstěhovat se do vnitrozemí. Tím pro ně padla poslední naděje na mír. V roce 146 př. n. l. se rozhodli bojovat, i když proti nim stála jedna z nejsilnějších armád tehdejšího světa.
Hannibal byl pryč, ale Kartágo se znovu stávalo hrozbou
Řím měl s Kartágem nevyřízené účty už dlouho. Ve druhé punské válce ho Hannibal pořádně potrápil, když přešel Alpy a s vojskem vtrhl do Itálie. Nakonec ale prohrál a jeho vlast musela přijmout tvrdé mírové podmínky. O několik desítek let později už Kartágo nemělo silnou armádu ani válečné loďstvo. Peníze mu však nechyběly a obchod znovu vzkvétal. Právě to vadilo části římských politiků, kteří nechtěli riskovat, že jejich někdejší soupeř znovu zesílí.
Když v roce 149 př. n. l. vypukla třetí punská válka, Římané zřejmě počítali s rychlým vítězstvím. Kartaginci nejprve zkusili ustoupit. Vydali rukojmí i zbraně, jenže potom přišel požadavek, který nemohli přijmout: měli opustit Kartágo a usadit se daleko od pobřeží. Pro město, které žilo z námořního obchodu, by to znamenalo konec.
Mapa západního Středomoří znázorňující rozsah území ovládaných třemi hlavními mocnostmi tohoto regionu v roce 150 př. n. l.
Obyvatelé proto začali připravovat obranu. Znovu vyráběli zbraně, opravovali hradby a chystali se na římský útok. Nebylo to snadné. Proti nim stála armáda, která měla mnohem větší zdroje a mohla do Afriky posílat další vojáky. Přesto se Římanům nepodařilo město dobýt hned.
Římané se před hradbami pořádně zapotili
První útoky skončily neúspěchem. Kartaginci znali své město a dokázali útočníkům vzdorovat. Římské vojsko muselo řešit zásobování, obranu vlastního tábora i to, jak překonat opevnění. Válka se protahovala a v Římě rostla nespokojenost s tím, že se vítězství stále nedostavuje. Změna přišla v roce 147 př. n. l., kdy velení převzal Scipio Aemilianus. Ten se zaměřil na důslednější blokádu a postupně omezoval přístup do města. Kartaginci se snažili udržet spojení s okolím, jenže jejich možnosti se zmenšovaly. Zásoby docházely a situace uvnitř hradeb byla stále horší.
Na jaře roku 146 př. n. l. se Římané dostali do přístavní části a začali pronikat dál. Tady už nešlo o jednu velkou bitvu, v níž by se rozhodlo během několika hodin. Bojovalo se o ulice, domy a jednotlivá obranná postavení. Římští vojáci museli postupovat přes trosky a překonávat odpor lidí, kteří věděli, že nemají kam ustoupit.
Město zachvátil požár a poslední obránci se stáhli k návrší Byrsa. Tam se odehrály závěrečné boje. Když Římané ovládli i tuto část Kartága, odpor skončil. Někteří obránci padli, jiní se vzdali. Římané ale ne vždy složení zbraní akceptovali. Docházelo k masakrům, umírali další a další lidé. Římané se chtěli pomstít za všechna reálná i domnělá příkoří. Přesto vítězové desítky tisíc přeživších prodali do otroctví.
Archeologické naleziště Kartágo
Z bohatého města zbyly trosky
Římané Kartágo zničili a jeho území připojili ke své říši. Přesný počet mrtvých neznáme. Starověké prameny popisují masakr a rozsáhlé ničení, ale jejich údaje nelze považovat za přesnou statistiku. Stejně tak není doložený známý příběh, podle kterého Římané zasypali půdu solí, aby tam už nikdy nic nerostlo. Možná ano, možná ne.
Vítězství však znamenalo konec dlouhého soupeření, které ovlivnilo celé Středomoří. Řím získal další území v severní Africe a zbavil se protivníka, jehož jméno v něm po generace vyvolávalo obavy. Kartágo přitom nezůstalo navždy opuštěné. Později na stejném místě vyrostlo nové římské město. Pád Kartága tak nebyl jen koncem jedné války. Byla to porážka civilizace, která kdysi soupeřila s Římem o vládu nad mořem a která se ani po odevzdání zbraní nedočkala míru.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://warfarehistorynetwork.com/article/the-siege-of-carthage-death-of-an-empire/
https://www.historyrise.com/article/siege-of-carthage-149146-bc-roman-destruction-and-final-subjugation-of-carthage/
https://www.smithsonianmag.com/history/story-carthage-isnt-necessarily-what-romans-committed-history-180987841/
https://worldhistoryedu.com/siege-of-carthage-in-149-146-bc/
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/9781444393712.ch24
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119099000.wbabat0400
