Hlavní obsah
Věda a historie

Obléhání Plevny: Osman Nuri paša připravil Rusům peklo, nakonec rozhodl hlad

Foto: Wikimedia Commons/Public Domain/Nikolai Dmitriev-Orenburgsky

Dělostřelecká palba prakticky neustávala

Ruské jednotky postupovaly přes Balkán a chtěly mít cestu na jih co nejrychleji volnou. U Plevny ale narazily na Osmana Nuri pašu, který se odmítl stáhnout a dokázal jim vzdorovat celé měsíce.

Článek

V červenci 1877 se Osman Nuri paša ocitl v Plevně za okolností, které mu příliš možností nedávaly. Ruská armáda postupovala přes dnešní Bulharsko a osmanské jednotky ustupovaly pod tlakem protivníka. Osman měl k dispozici několik tisíc vojáků, ne však sílu, se kterou by mohl Rusy zastavit v otevřené bitvě. Rozhodl se proto bránit město.

Rusové museli město získat

Nebyla to žádná mohutná pevnost s vysokými hradbami. Plevna byla důležitá hlavně svou polohou. Osman nechal obsadit okolní kopce a připravit zákopy, zemní valy a střelecká postavení. Vojáci se tak mohli krýt před palbou a čekat, až se nepřítel přiblíží. Ruské velení brzy poznalo, že dobýt město nebude otázkou jednoho útoku.

První pokus přišel 20. července. Ruské jednotky zaútočily, ale osmanská obrana vydržela. O deset dní později následoval další útok, tentokrát s výraznějšími silami. Ani ten nepřinesl očekávaný výsledek. Útočníci utrpěli těžké ztráty a museli ustoupit. Pro Osmana to byl úspěch, který mu koupil čas. Pro Rusy naopak nepříjemné zjištění. Válka se nevyvíjela podle jejich představ a v Plevně zůstávalo vojsko, které mohlo ohrozit další postup. Nešlo ho jednoduše obejít a nechat za zády.

Foto: Wikimedia Commons/Public Domain/L.G. Beskrovny

Mapa prvního útoku na město

Třetí útok rozhodnutí nepřinesl

V září se k ruským jednotkám přidali Rumuni. Spojenci shromáždili u Plevny velké množství vojáků a 11. září spustili další rozsáhlý útok. Tentokrát se bojovalo o jednotlivá opevnění na okolních kopcích. Některá se podařilo dobýt, jinde osmanští obránci útočníky znovu vytlačili. Ani po třetím velkém útoku nebylo rozhodnuto. Rusové a Rumuni sice měli početní převahu, jenže postupovat proti mužům ukrytým v zákopech bylo mnohem obtížnější, než čekali. Každý další pokus stál životy a nepřinášel výsledek, který by odpovídal vynaloženým silám.

Velení proto změnilo taktiku. Místo dalšího frontálního útoku začalo Plevnu obkličovat. Cílem bylo přerušit přísun potravin a munice a donutit obránce, aby se vzdali sami. Na organizaci obléhání se významně podílel generál Eduard Totleben, zkušený vojenský inženýr, který se proslavil už při obraně Sevastopolu.

Pro Osmana Nuri pašu začínala nejtěžší část celé obrany. Proti útokům se mohl připravit, zásoby ale zázračně doplnit nedokázal. Ve městě ubývalo jídla a munice, vojáci slábli a možnost, že dorazí pomoc, se stále vzdalovala. Držet Plevnu za každou cenu přestávalo dávat smysl.

Poslední pokus o záchranu

Osman se nakonec rozhodl, že nebude jen čekat, až jeho muži vyhladoví. Dne 10. prosince 1877 vyrazil s vojskem proti obléhatelům a pokusil se jejich sevření prolomit. Zpočátku se osmanským jednotkám podařilo dosáhnout dílčích úspěchů. Ruské pozice se dostaly pod tlak a útočníci získali část nepřátelských postavení.

Průlom se ale nezdařil. Rusové a Rumuni přivedli do boje další síly a osmanský útok zastavili. Při střetu byl Osman zraněn a jeho vojsko se ocitlo v situaci, ze které už nebylo rozumné hledat cestu ven dalšími boji. Téhož dne se Plevna vzdala.

Foto: Wikimedia Commons/Public Domain/Henryk Dembitzky

Rumuni bojovali za svou nezávislost

Kapitulace znamenala konec několikaměsíční obrany. Do zajetí padly desetitisíce osmanských vojáků a ruská armáda mohla pokračovat v postupu. Válka však ještě neskončila. Rusko a jeho spojenci nakonec Osmanskou říši porazili a konflikt zásadně změnil poměry na Balkáně.

Osman se vrátil jako hrdina

Osman Nuri paša se přesto nevrátil domů jako zapomenutý poražený. V Osmanské říši získal pověst velitele, který dokázal dlouho vzdorovat silnějšímu protivníkovi. Plevna se stala jeho nejznámější bitvou, přestože ji nakonec neudržel.

Na celé události je zajímavé především to, jak dlouho dokázala dobře připravená obrana komplikovat plány početně silnější armádě. Osman neměl prostředky, aby válku vyhrál, a nakonec mu došly i možnosti, jak zachránit vlastní vojáky. Přesto donutil Rusy změnit taktiku a místo rychlého postupu strávit měsíce dobýváním jediného města. Právě tím se Plevna zapsala do vojenských dějin.

Zdroje:

https://warfarehistorynetwork.com/article/plevna-under-seige/

https://emergingcivilwar.com/2017/09/02/mcclellans-attack-on-osman-pasha-the-plevna-defenders/

https://pocketmags.com/all-about-history-magazine/issue-107/articles/siege-of-plevna

https://dergipark.org.tr/en/pub/juhis/article/1361452

https://www.britannica.com/event/Siege-of-Pleven

https://poj.peeters-leuven.be/content.php?id=3285056&url=article

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz