Článek
Velikonoční víkend roku 2015 měl být v londýnské čtvrti Hatton Garden obdobím klidu. Ulice, která je centrem britského obchodu se šperky a drahými kameny, se téměř vyprázdnila. Této chvíle využila skupina mužů, jejichž průměrný věk přesahoval šedesát let. Šlo o pečlivě připravenou operaci, kterou plánovali celé měsíce. Zločinci se zaměřili na podzemní trezor společnosti Hatton Garden Safe Deposit, kde si stovky klientů pronajímaly bezpečnostní schránky. Nacházely se v nich diamanty, zlato, šperky, hotovost i rodinné cennosti, které jejich majitelé často uchovávali po celé generace.
Měli za sebou desítky let zločinu
Gang nepronikl dovnitř hlavním vchodem. Přes výtahovou šachtu se dostal do technických prostor budovy a pomocí průmyslové vrtačky Hilti vyvrtal otvor do téměř půl metru silné železobetonové stěny trezoru. Následně otevřel desítky bezpečnostních schránek a jejich obsah odvážel v běžných popelnicích a taškách. Celá akce probíhala několik dní během velikonočních svátků, kdy byla většina okolních firem zavřená.
Veřejnost nejvíce fascinoval věk pachatelů. Nešlo totiž o mladé a technicky zdatné hackery ani ozbrojené gangstery, většina členů skupiny měla za sebou desítky let kriminální kariéry. Někteří byli spojováni už s legendární loupeží Brink's-Mat z roku 1983 nebo s dalšími velkými britskými krádežemi.
Hatton Garden, vchodové dveře
Brian Reader, Terry Perkins, John Collins, Daniel Jones a jejich komplicové patřili mezi veterány organizovaného zločinu. Měli rozsáhlé zkušenosti s překonáváním zabezpečení, znalost policejních postupů i kontakty na překupníky drahých kamenů. Místo moderních technologií spoléhali především na zkušenosti, trpělivost a důkladnou přípravu. Média jim později začala přezdívat „Diamond Wheezers“, tedy přibližně „diamantoví funící dědci“. Přezdívka sice působila komicky, ale zastírala skutečnost, že šlo o mimořádně zkušené profesionály.
Série chyb, které je nakonec usvědčily
Přestože samotné vloupání bylo technicky velmi propracované, pachatelé udělali několik překvapivě banálních chyb. Vyšetřovatelé Metropolitní policie postupně analyzovali stovky hodin kamerových záznamů, telefonní komunikaci i pohyb vozidel. Zásadní roli sehrálo dlouhodobé sledování podezřelých. Policie navíc odposlouchávala jejich schůzky, při nichž členové gangu otevřeně diskutovali o rozdělení kořisti i o tom, kdo udělal během akce chyby.
Právě vlastní rozhovory se nakonec staly jedním z nejsilnějších důkazů. Pachatelé byli přesvědčeni, že po úspěšné loupeži už jim nic nehrozí. Vyšetřovatelé však během několika týdnů postupně rozkryli celou síť.
Kolik se vlastně ukradlo?
Výše škody se stala předmětem sporů už krátce po vloupání. Bezprostředně po činu některé odhady hovořily až o 200 milionech liber, protože nebylo jasné, co všechno jednotlivé schránky obsahovaly. Během soudního řízení se však podařilo doložit podstatně nižší částku. Britské soudy pracovaly přibližně s hodnotou kolem 14 milionů liber, i když skutečný objem odcizeného majetku mohl být vyšší vzhledem k tomu, že řada uložených předmětů nebyla nikdy přesně oceněna ani pojištěna. Velká část kořisti se navíc nikdy nenašla.
Hatton Garden Heist se stal učebnicovým příkladem toho, že ani nejmodernější technické zabezpečení samo o sobě nestačí. Pachatelé využili nejen konstrukčních slabin budovy, ale také lidských pochybení. Alarm byl během vloupání aktivován a policie dostala oznámení o možném narušení objektu. Kvůli chybnému vyhodnocení situace však hlídka na místo nevyjela. Když zaměstnanci po velikonočních svátcích dorazili do práce, bylo už pozdě.
Případ vedl k rozsáhlé diskusi o bezpečnostních standardech soukromých trezorových společností i o tom, jak mají bezpečnostní složky reagovat na poplachy ve vysoce rizikových objektech.
Michael Caine je hvězdou jednoho z filmů o „přičinlivých“ seniorech
Loupež se stala legendární
Příběh Hatton Garden Heist inspiroval několik knih, dokumentů i hraných filmů. Jen namátkou snímek King of Thieves z roku 2018 s Michaelem Cainem v hlavní roli či The Hatton Garden Job z roku 2017 a další. Veřejnost fascinovalo především to, že jednu z nejslavnějších britských loupeží nespáchali mladí kriminálníci, ale skupina mužů, kteří byli ve věku, kdy většina lidí odchází do důchodu.
Za romantickou představou „gentlemanských zlodějů“ se ale skrývaly skutečné oběti. Mnoho klientů přišlo o rodinné dědictví, šperky s vysokou citovou hodnotou nebo celoživotní úspory. Část majetku nebyla nikdy nalezena a někteří poškození už své cennosti nikdy nezískali zpět. Proto je třeba upozornit, že Hatton Garden Heist není jen příběhem mimořádně odvážné loupeže, ale také varováním před tím, jak fatální následky může mít kombinace profesionální přípravy, zkušeností a několika zdánlivě drobných bezpečnostních selhání.
Časová osa události
- Prosinec 2014 – Gang dokončuje přípravy na loupež a provádí průzkum objektu.
- 2. dubna 2015 večer – Pachatelé pronikají do budovy přes výtahovou šachtu.
- 3.–5. dubna 2015 – Pomocí průmyslové vrtačky se dostávají do trezoru a vykrádají 73 bezpečnostních schránek.
- 7. dubna 2015 – Po velikonočních svátcích je vloupání odhaleno.
- Květen 2015 – Policie zatýká většinu členů gangu.
- Leden 2016 – Soud uznává hlavní obviněné vinnými.
- Březen 2016 – Pachatelé dostávají několikaleté tresty odnětí svobody.
- 2018–2020 – Některým členům gangu jsou prodlouženy tresty za nevrácení ukradeného majetku.
Zdroje: autorský článek s využitím
