Článek
V České republice přibývá pacientů s plicními chorobami, zatímco počet specialistů, kteří je léčí, zůstává nedostatečný. Zvlášť výrazný je v posledních letech nárůst počtu žen trpících rakovinou plic a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). „V posledních deseti letech byla CHOPN diagnostikována u 447 000 osob, z toho plných 45 % tvořily ženy,“ uvádí profesor Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP v tiskové zprávě věnované Hradeckým pneumologickým dnům.
Přes třicet tisíc lidí na jednoho lékaře
Současně však obor pneumologie stárne a nové posily přicházejí pomaleji, než by bylo potřeba. Podle údajů Ústav zdravotnických informací a statistiky a Národní screeningové centrum vzrostl během poslední dekády počet nově diagnostikovaných žen s CHOPN o 23,8 %, jak ve zmíněné zprávě potvrdil i profesor Koblížek s tím, že dříve šlo převážně o onemocnění mužů. Tento rozdíl se však postupně smazává. Za posledních deset let bylo CHOPN diagnostikováno u 447 tisíc lidí, přičemž ženy tvořily téměř polovinu případů.
Zvyšující se počet pacientů ale neodpovídá kapacitám zdravotnického systému. „Dle posledních dostupných dat pracuje v aktivní službě v ČR 687 pneumologů, z toho 373 v ambulancích a 314 v nemocnicích. To bohužel nestačí. Například ve Středočeském kraji připadá na jednoho plicního lékaře naší odborné společnosti 30 332 obyvatel, optimálně by to mělo být kolem 10 000. Vážná situace je ve většině krajů republiky, v některých kolabuje i nemocniční péče o pneumologické pacienty,“ vysvětloval profesor Koblížek.
Jednou z hlavních příčin onemocnění plic je i kouření
Ministerstvo zrušilo rezidenční místa
Situaci dále komplikuje věková struktura oboru. Pneumologové patří mezi nejstarší lékařské specialisty a jejich průměrný věk se pohybuje kolem 55 let, v některých regionech i výše. Mladí lékaři přicházejí pomalu, ročně jich atestuje pouze 15 až 22, přestože by bylo potřeba zhruba 30. Jedním z důvodů je i zrušení programu rezidenčních míst, který dříve podporoval specializační vzdělávání.
Dopady nedostatku lékařů pociťují především pacienti. Prodlužují se čekací lhůty na vyšetření i stanovení diagnózy, což může být u plicních onemocnění zásadní problém, protože včasná léčba často rozhoduje o prognóze. Co by pomohlo, jsou rezidenční místa. Jenže ty ministerstvo zdravotnictví zrušilo a za současný stav tak také nese zodpovědnost.
Umělá inteligence může pomáhat
Do budoucna by mohla situaci částečně zmírnit moderní technologie, zejména umělá inteligence. „Už nyní AI pomáhá radiologům analyzovat nízkodávková CT vyšetření hrudníku v rámci screeningu rakoviny plic,“ doplnil profesor Koblížek. Ve Fakultní nemocnice Hradec Králové se testuje i její využití při zpracování lékařské dokumentace nebo analýze textových podkladů od pacientů.
Další výzkum probíhá ve spolupráci s Univerzitou v Hradci Králové a Univerzitou Karlovou. „Ten se věnuje asistenci umělé inteligence při hodnocení kvality inhalační techniky pacientů s astmatem a s chronickou obstrukční plicní nemocí,“ dodal MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D., primář Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Zdroje:
https://nsc.uzis.cz/res/file/projekty/chopn/chopn-implementacni-manual-plan-realizace-a-metodika.pdf
tisková zpráva k Hradeckým pneumologickým dnům
