Článek
Když 2. srpna 1947 odstartoval z Buenos Aires letoun Avro Lancastrian společnosti British South American Airways, nikdo netušil, že se jeho let zapíše do historie. Na palubě bylo jedenáct lidí – pět členů posádky a šest cestujících – kteří mířili do chilského Santiaga. Šlo o běžný pravidelný spoj přes pohoří And, jednu z nejnáročnějších leteckých tras tehdejší doby. O několik hodin později však letadlo zmizelo beze stopy a po dalších více než padesát let nikdo netušil, co se s ním vlastně stalo.
Star Dust vycházel z bombardéru Avro Lancaster
Katastrofa se od počátku lišila od většiny leteckých nehod. Neexistovali žádní svědci, žádné trosky ani nouzové vysílání. Jedinou stopou byla poslední radiová zpráva, kterou posádka odeslala několik minut před zmizením. V ní stálo: „ETA Santiago 17.45 HRS STENDEC.“ Zatímco první část zprávy byla běžným oznámením očekávaného času příletu, poslední slovo nikdo nedokázal rozluštit. Právě ono se stalo jednou z největších záhad v dějinách civilního letectví.
Star Dust byl letoun vycházející z proslulého bombardéru Avro Lancaster. Po skončení druhé světové války byly některé vojenské stroje přestavěny pro civilní dopravu a začaly létat na dálkových trasách mezi Evropou a Jižní Amerikou. Šlo o robustní a spolehlivá letadla, jejichž posádky tvořili převážně váleční veteráni RAF. Ani kapitán Reginald Cook nebyl žádným nováčkem. Za sebou měl bohaté zkušenosti z války i z civilního létání a stejně zkušený byl také radiotelegrafista Dennis Harmer, jehož jméno se později navždy spojilo se záhadným slovem STENDEC.
Stroj, který se v roce 1947 zřítil
Počasí sehrálo zásadní roli
Přelet And představoval ve čtyřicátých letech mimořádně náročnou operaci. Moderní navigační systémy neexistovaly, piloti byli odkázáni na radiomajáky, mapy, stopky a vlastní odhady. K tomu se přidávalo extrémně proměnlivé počasí. Hory dosahující výšky přes šest tisíc metrů často zahalovaly mraky a prudké výškové větry dokázaly během několika minut změnit podmínky natolik, že i zkušené posádky měly problémy přesně určit svou polohu.
Právě počasí se nakonec ukázalo jako klíčový faktor celé tragédie. V roce 1947 však meteorologové ještě jen omezeně rozuměli fenoménu, kterému dnes říkáme jet stream – silnému výškovému proudění vzduchu. Dnes jej piloti běžně využívají nebo se mu přizpůsobují při plánování letů. Tehdy však jeho skutečný vliv na navigaci zdaleka nebyl znám.
Podle pozdějších rekonstrukcí letěl Star Dust proti mimořádně silnému protivětru, který výrazně zpomaloval jeho skutečný pohyb vůči zemi. Posádka proto vycházela z předpokladu, že už přeletěla hlavní hřeben And a může začít klesat směrem k Santiagu. Ve skutečnosti ale byla stále před horským masivem.
Záhadná zpráva, které nikdo nerozuměl
Jen několik minut před katastrofou odvysílal radiotelegrafista Dennis Harmer standardní hlášení o očekávaném příletu. Na jeho konci se však objevilo záhadné slovo STENDEC. Operátor na letišti v Santiagu si nebyl jistý, zda zprávu zachytil správně, a požádal o její zopakování. Harmer stejnou sekvenci písmen odvysílal znovu. Když přišla další žádost o potvrzení, zopakoval ji potřetí. Poté se spojení navždy přerušilo.
Právě tato skutečnost dodnes mate odborníky. Pokud by šlo o obyčejný překlep nebo chybu při vysílání Morseovy abecedy, proč by zkušený radiotelegrafista stejnou chybu třikrát za sebou zopakoval? A pokud nešlo o omyl, co vlastně STENDEC znamenalo?
Krátce po zmizení byla zahájena rozsáhlá pátrací akce. Do hledání se zapojila letadla, armáda i horolezci z Argentiny a Chile. Vyšetřovatelé ale vycházeli z poslední radiové zprávy a předpokládali, že se letadlo nachází na západní straně And, poblíž Santiaga. Oblast pročesávali celé dny, aniž by našli jedinou stopu.
Nález trosek po 51 letech
Absence jakýchkoliv trosek patřila k největším záhadám případu. Po letadle nezůstala ani část křídla, ani zavazadla, ani skvrny od paliva. Jako by se doslova vypařilo. Když bylo pátrání po několika dnech ukončeno, začaly vznikat nejrůznější teorie. Někteří hovořili o explozi ve vzduchu, jiní spekulovali o sabotáži nebo únosu. Protože se na palubě nacházel také diplomatický kurýr převážející důležité dokumenty, objevily se i úvahy o tajné operaci zpravodajských služeb. A samozřejmě nechyběly ani fantastické hypotézy o mimozemšťanech či časových portálech.
Ve skutečnosti bylo vysvětlení mnohem prozaičtější, ale zároveň neuvěřitelně dobře ukryté. Teprve v roce 1998, tedy po jednapadesáti letech, narazili dva argentinští horolezci při výstupu na sopku Tupungato na části leteckého motoru vyčnívající z ledovce. Zprvu netušili, že jde o jeden z nejslavnějších vraků v historii letectví. Následující expedice však objevily další části konstrukce, vrtuli, podvozek i lidské ostatky. Analýza jednoznačně potvrdila, že se jedná o pohřešovaný Star Dust.
Pohřbeni pod ledovcem
Ukázalo se, že letadlo narazilo vysokou rychlostí přímo do horského svahu. Síla nárazu byla tak obrovská, že trosky okamžitě zasypala lavina sněhu a ledu. Ledovec je následně po desetiletí pomalu posouval hluboko pod svým povrchem. Teprve přirozený pohyb ledové masy způsobil, že se po více než půl století začaly jednotlivé části znovu objevovat na denním světle.
Nález vraku umožnil odborníkům rekonstruovat poslední okamžiky letu. Motory pracovaly až do samotného nárazu, podvozek byl zatažený a nic nenasvědčovalo tomu, že by se posádka pokoušela nouzově přistát. Letadlo narazilo do hory v řízeném letu. Piloti jednoduše netušili, že se stále nacházejí před hlavním hřebenem And.
Případ Star Dust se tak stal jedním z prvních známých příkladů katastrofy, na níž měl zásadní podíl jet stream. Dnes jsou výšková proudění pečlivě sledována meteorology po celém světě a jejich vliv na navigaci je dobře známý. V roce 1947 ale šlo o fenomén, jehož význam si letecká doprava teprve začínala uvědomovat.
Teorií, co slovo znamená, je hned několik
Přesto však ani nalezení vraku neukončilo všechny otázky. Největší záhada zůstala nedotčena. Co znamenalo STENDEC? Nejčastěji citovaná hypotéza tvrdí, že šlo o zkomolené slovo DESCENT („zahajuji sestup“). Podle zastánců této teorie mohl být radiotelegrafista unavený, pod stresem nebo ovlivněný nedostatkem kyslíku ve vysoké nadmořské výšce. Odpůrci ale upozorňují, že zkušený operátor by stejnou chybu pravděpodobně třikrát po sobě nezopakoval.
Další badatelé se zaměřili přímo na Morseovu abecedu. Domnívají se, že při rychlém vysílání nebo příjmu mohlo dojít ke špatnému rozdělení mezer mezi jednotlivými znaky. Jiní hledali význam ve vojenských zkratkách nebo navigačních označeních. Objevily se i úvahy, že STENDEC mohlo představovat interní kód, jehož význam se nikdy nedochoval. Žádná z těchto teorií však dosud nebyla přesvědčivě doložena.
Je proto paradoxem, že dnes s vysokou pravděpodobností víme, proč letadlo havarovalo, proč se jeho vrak nenašel více než padesát let a proč pátrání selhalo. Jediné, co stále uniká vysvětlení, je sedm písmen, která se stala symbolem celého příběhu. Katastrofa Star Dustkaždopádně připomíná, jak nebezpečné bylo létání v době, kdy piloti spoléhali především na vlastní zkušenosti a meteorologie teprve odhalovala zákonitosti atmosféry.
Časová osa události
- 2. srpna 1947 – Star Dust odlétá z Buenos Aires do Santiaga s 11 lidmi na palubě.
- 2. srpna 1947 – Posádka vysílá poslední zprávu zakončenou slovem „STENDEC“.
- Srpen 1947 – Rozsáhlé pátrání končí bez nalezení jediné stopy.
- Prosinec 1947 – Britská vyšetřovací komise uzavírá případ s tím, že příčinu nelze bez vraku určit.
- 1998 – Argentinští horolezci objevují první části vraku na ledovci pod sopkou Tupungato.
- 2000 – Další expedice nacházejí lidské ostatky a další trosky letadla.
- 2002 – DNA potvrzuje identitu části obětí.
- Dodnes – Význam slova STENDEC zůstává neobjasněný.
Zdroje: autorský článek s využitím
