Článek
Eva Perón zemřela 26. července 1952 v Buenos Aires, bylo jí pouhých 33 let. Manželka argentinského prezidenta Juana Peróna tehdy patřila k nejznámějším osobnostem země a její smrt měla mimořádný veřejný ohlas. Její tělo proto nemělo skončit jednoduše v hrobce. O jeho dlouhodobé uchování se postaral španělský anatom Pedro Ara, který byl známý svými zkušenostmi s balzamováním. Proces trval přibližně rok a jeho výsledkem mělo být tělo, které bylo možné dlouhodobě uchovat a případně vystavovat.
Ara při konzervaci použil mimo jiné glycerin, cílem bylo zachovat vnitřní orgány i přirozený vzhled těla. V následujících letech se právě kvalita jeho práce stala jedním z důvodů, proč ostatky Evy Perón mohly být několikrát převáženy a stále zůstaly poměrně dobře zachované.
Místo monumentu přišel převrat
Po pohřbu zůstalo tělo v budově argentinské odborové centrály CGT, tam se dokončovalo jeho balzamování. Současně vznikaly plány na obrovský pomník, který měl být Evě Perón věnován. Její tělo mělo být uloženo v jeho základně. Jenže monument nikdy nevznikl.
Eva Perón se narodila 7. května 1922 v městě Junín v provincii Buenos Aires jako María Eva Duarte
V září 1955 byl Juan Perón svržen vojenským převratem a odešel do exilu. Nová vláda se snažila odstranit symboly spojené s jeho režimem a tělo Evy Perón představovalo značný problém. Nebylo totiž vnímáno pouze jako ostatky mrtvé ženy. Pro příznivce peronismu představovalo jeden z nejvýraznějších symbolů celého hnutí. Vojáci proto tělo z budovy CGT odvezli.
Následující roky byly značně chaotické. Ostatky se několikrát stěhovaly a jejich přesné umístění zůstávalo tajné. Objevily se dokonce falešné napodobeniny těla, které měly případné pátrání zmást. Část detailů této operace se postupem času změnila v legendy, takže u některých historek není snadné oddělit doložená fakta od pozdějších vyprávění. Nakonec padlo rozhodnutí dostat tělo úplně mimo Argentinu.
Evita se stala Marií Maggi
V roce 1957 bylo tělo tajně přepraveno do Itálie. Do Janova dorazilo v květnu na lodi Conte Biancamano a následně putovalo do Milána, tam bylo uloženo na hřbitově Maggiore, známém také jako Musocco. Na náhrobku ovšem nebylo jméno Eva Perón, stálo tam María Maggi de Magistris.
Pod tímto jménem měla být pochována italská žena, která zemřela v Argentině. Skutečnou totožnost ženy v rakvi znalo jen několik lidí a tajemství vydrželo dalších čtrnáct let. Na první pohled přitom hrob nijak nevyčníval, v čemž spočívala jeho hlavní výhoda. Jedna z nejslavnějších žen Argentiny byla ukryta pod jménem osoby, kterou prakticky nikdo neměl důvod hledat. O její skutečné identitě věděl také italský kněz Giulio Madurini, který měl na její pohřeb dohlížet a tajemství si podle dostupných pramenů ponechal po celou dobu.
Po čtrnácti letech se hrob otevřel
Situace se změnila v roce 1971. Argentinská vojenská vláda tehdy začala jednat s Juanem Perónem o návratu jeho manželčiných ostatků. Perón žil v Madridu a tělo Evy Perón mělo být konečně předáno jemu. Dne 1. září 1971 byla hrobka v Miláně otevřena a o den později začala další etapa pozoruhodné cesty. Oficiálně šlo stále o ostatky Marie Maggi de Magistris.
Do akce se zapojil Héctor Cabanillas, bývalý šéf argentinské vojenské rozvědky. Na místě vystupoval pod jménem Carlos Maggi, údajný bratr pohřbené ženy. Po vyzvednutí rakve se vydal s pohřební službou na cestu do Španělska.
Zajímavou součástí celé události je vzpomínka italského řidiče Roberta Germaniho. Ten po desetiletích popsal, že původně vůbec nevěděl, koho převáží. Myslel si, že jde o běžnou přepravu ostatků ženy jménem Maria Maggi. Teprve během cesty začal zjišťovat, že zakázka je poněkud neobvyklá.
Rakev dorazila k Perónovi
Cesta z Milána do Madridu trvala zhruba dva dny. Dne 3. září 1971 byla rakev předána Juanu Perónovi v jeho madridském exilu. Přítomen byl také Pedro Ara, tedy muž, který Evino tělo téměř dvacet let předtím nabalzamoval.
Po otevření rakve bylo patrné, že tělo během let utrpělo určité poškození, přesto zůstalo překvapivě dobře zachované. Ara následně některé poškozené části opravil. Perón si ovšem Evitino tělo nenechal ihned pohřbít. Zůstalo v jeho madridském domě v oblasti Puerta de Hierro, kde žil se svou třetí manželkou Isabel Martínez. A tím cesta ještě neskončila.
Návrat do Argentiny
Juan Perón se v roce 1973 vrátil do Argentiny a znovu se stal prezidentem. O rok později však zemřel a jeho nástupkyní se stala Isabel Martínez de Perón. Za její vlády bylo rozhodnuto o návratu Evina těla do Argentiny. V roce 1974 tak ostatky opustily Madrid a vydaly se zpět do země, odkud byly před téměř dvěma desetiletími tajně odvezeny. Ani tehdy ale nebyl příběh u konce.
Po dalším vojenském převratu v roce 1976 bylo tělo předáno rodině Duarteových. Nakonec bylo uloženo do rodinné hrobky na hřbitově Recoleta v Buenos Aires. Tam se nachází dodnes. Eva Perón tedy zemřela v roce 1952, ale její tělo během následujících více než dvou desetiletí vystřídalo několik míst. Z Buenos Aires zmizelo, tajně putovalo do Evropy, čtrnáct let leželo pod cizím jménem v Miláně, následně bylo převezeno do Madridu a nakonec se vrátilo do Argentiny.
Její hrob v Buenos Aires je dnes pevně daným místem. Jenže cesta k němu trvala podstatně déle než samotný život Evy Perón.
Zdroje: autorský článek s využitím
