Článek
Dne 12. února 1963 se z Miami International Airport vydal Boeing 720B společnosti Northwest Orient Airlines na pravidelný let do Portlandu. Na palubě bylo 35 cestujících a osm členů posádky. Nikdo z nich netušil, že letadlo má před sebou posledních několik minut. Počasí v okolí Miami bylo problematické. Nad oblastí se nacházely bouřkové systémy a posádka proto neletěla přímo plánovanou trasou.
Posádka byla v neřešitelné situaci
Let 705 byl veden oklikou tak, aby se vyhnul nejhorším oblastem očekávané turbulence a mohl vystoupat nad bouřkovou oblačnost. Nešlo tedy o situaci, kdy by piloti jednoduše zamířili přímo do nebezpečné bouře. Naopak se jí snažili vyhnout. Krátce po startu začal Boeing stoupat nad Everglades. Přibližně třináct minut po vzletu se nacházel ve výšce kolem 17 500 stop, tedy asi 5,3 kilometru. V této fázi letu se dostal do mimořádně silného vzestupného proudu.
Podle pozdějšího rozboru Federálního úřadu pro letectví prudký vzestupný proud způsobil výrazné zvednutí přídě letadla. Vertikální rychlost stoupání se dostala přibližně na 9000 stop za minutu, zatímco rychlost letounu klesla zhruba z 270 na 215 uzlů. Pro posádku se během velmi krátké doby změnily parametry letu natolik, že bylo nutné reagovat okamžitě.
Rekonstrukce vraku letu 705 společnosti Northwest Airlines
Tady spočívá jeden z nejdůležitějších aspektů celé katastrofy. Vyšetřování později ukázalo, že samotná turbulence nebyla jediným mechanismem, který by letoun okamžitě roztrhal. Rozhodující byla kombinace extrémních vertikálních proudů a velkých pohybů podélného řízení, které vedly k takzvanému podélnému vychýlení letounu z normálního režimu letu.
Boeing se dostal do střemhlavého letu
Civil Aeronautics Board, který nehodu vyšetřoval, později označil za pravděpodobnou příčinu extrémní turbulence, která vyvolala prudký podélný rozvrat. Piloti se následně pokusili letoun vyrovnat, Boeing 720B se však dostal do strmého střemhlavého letu, překročil konstrukční limity a následně se ve vzduchu rozpadl. V té chvíli už na záchranu nebyl prakticky prostor.
Poslední známá rádiová komunikace přišla ve 13:47 místního času. Posádka oznámila, že je právě nad 17 500 stopami. Poté už se let 705 neozval. Přibližně ve 13:50 se Boeing zřítil do odlehlé části Everglades.
Rozsah destrukce komplikoval vyšetřování. Trosky nebyly soustředěné na jednom místě, ale rozptýlily se podél přibližně deset mil dlouhého pásu. Hlavní část trosek ležela v odlehlém terénu Everglades, kam se dalo dostat jen velmi obtížně. Pátrání proto probíhalo s využitím vrtulníků, speciálních vozidel i pěších týmů.
Vyšetřování trvalo přes dva roky
Pátrací týmy objevily místo havárie ještě večer. První průzkum ukázal, jak násilný byl rozpad letadla. Vyšetřovatelé následně začali jednotlivé části vraku shromažďovat a rekonstruovat. Nakonec se podařilo získat přibližně 97 procent letadla, což umožnilo detailní analýzu jeho posledních okamžiků.
Vyšetřování Civil Aeronautics Board trvalo více než dva roky a závěrečná zpráva byla přijata 1. června 1965. Vyšetřovatelé zjistili, že nešlo o explozi ani o předchozí strukturální selhání, které by letadlo samo od sebe roztrhalo. Rozpad byl následkem extrémního zatížení vzniklého během nezvládnutého letu.
Nešlo jen o to, že bylo špatné počasí
Katastrofa měla význam i daleko za hranicemi jednoho letu. Případ ukázal, že proudové dopravní letouny mohou být při průletu silnými bouřkovými systémy vystaveny kombinaci sil, kterou tehdejší postupy a vybavení nedokázaly vždy dostatečně předvídat. Vyšetřování proto přispělo ke změnám v přístupu k létání v blízkosti bouřek, k vývoji palubního vybavení a k lepšímu využívání meteorologického radaru a řízení letového provozu.
Northwest Orient Flight 705 se tak stal jedním z případů, které pomohly změnit chápání nebezpečné turbulence v éře proudových dopravních letadel. Nešlo jen o to, že letoun narazil do špatného počasí. Katastrofa ukázala, jak rychle může kombinace prudkých vertikálních proudů, změn rychlosti a zásahů do řízení dostat velký dopravní letoun za hranice jeho bezpečného letového režimu.
Na palubě bylo 43 lidí. Zemřelo všech 35 cestujících a osm členů posádky. Northwest Orient Flight 705 tak skončil jako jedna z nejtragičtějších havárií v historii letectví na území dnešního Everglades National Park a zároveň jako nehoda, která významně přispěla k pozdějšímu zdokonalování pravidel pro průlet bouřkovými oblastmi.
Časová osa tragédie
- 13:35 – Boeing 720B registrace N724US odlétá z Miami International Airport. Na palubě je 35 cestujících a osm členů posádky.
- Krátce po startu – Letadlo dostává pokyny k trase, která má omezit kontakt s oblastmi silné turbulence spojené s bouřkami.
- Během stoupání – Boeing pokračuje nad oblast Everglades a snaží se vystoupat nad bouřkový systém.
- Přibližně 13:47 – Posádka hlásí výšku kolem 17 500 stop. Jde o poslední známé rádiové spojení s letadlem.
- Krátce poté – Letoun se dostává do mimořádně silného vzestupného proudu. Přídí prudce stoupá a rychlost klesá.
- Následuje prudký rozvrat letu – Kombinace silných vertikálních proudů a zásahů do podélného řízení vede k nezvládnutému podélnému vychýlení.
- Střemhlavý let – Boeing 720 překračuje své konstrukční limity.
- Přibližně 13:50 – Letoun se ve vzduchu rozpadá a trosky dopadají do odlehlé části Everglades.
- 14:00 – Úřady jsou informovány o zmizení letadla a začíná rozsáhlá pátrací operace.
- 18:59 – Je objeveno místo havárie. V následujících dnech začíná detailní dokumentace a sběr trosek.
- 1963–1965 – Probíhá rozsáhlé vyšetřování Civil Aeronautics Board včetně rekonstrukce letadla a analýzy zapisovače letových údajů.
- 1. června 1965 – Civil Aeronautics Board přijímá závěrečnou zprávu a jako pravděpodobnou příčinu uvádí nepříznivou kombinaci silných vertikálních proudů a velkých podélných pohybů řízení, která vedla ke ztrátě kontroly.
Zdroje:
