Článek
José Salvador Alvarenga vyplul 17. listopadu 2012. Z mexického pobřeží se vydal na moře spolu s Ezequielem Córdovou. Měli rybařit jen několik dní. Takové výpravy nebyly pro Alvarengu ničím neobvyklým, živil se jako rybář, byl zkušený profesionál. Jenže tentokrát se počasí náhle změnilo.
Přišla silná bouře a malý člun dostal pořádně zabrat. Muži přišli o motor a následně také o možnost vrátit se vlastními silami k pobřeží. Ještě se pokoušeli situaci zvládnout, ale proud je začal odnášet dál do Pacifiku. Záchranu volali marně.
Kamarád zemřel a voda byla problém
Alvarenga se později dostal do situace, kdy už neřešil, kdy se vrátí domů. Řešil, jestli přežije další den. Na lodi neměl zásoby na dlouhé týdny. Potravu si proto musel obstarávat přímo z oceánu. Chytal ryby, které jedl syrové. Podle svého vyprávění se mu podařilo ulovit také želvy a mořské ptáky, což ale samozřejmě nebyla žádná velká hostina. Šlo jednoduše o to dostat do sebe něco, co mu dodá energii.
Mnohem větší problém představovala voda. Moře jí bylo všude kolem něj, ale slaná voda se pít nedá. Alvarenga proto čekal na déšť. Když pršelo, snažil se zachytit co nejvíce sladké vody. V období bez deště musel vystačit s tím, co měl. Přežít bez vody je samozřejmě v podstatě nemožné. Hlad, budiž, to se nějakou dobu dá. Ale nedostatek tekutin pro tělo znamená konec. V tomto ohledu měl Alvarenga kliku, v tropech mi zkrátka pravidelně pršelo.
Po nějaké době už navíc nebyl na lodi sám. Ezequiel Córdoba zemřel. Alvarenga tak zůstal uprostřed oceánu bez jediného člověka, se kterým by mohl mluvit. Před ním nebyla pevnina. Za ním nebyla pevnina. Jen voda.
Urazil 10 tisíc kilometrů
Dny se změnily v týdny a týdny v měsíce. Alvarenga přitom neměl prakticky žádnou možnost zjistit, kde přesně se nachází. Loď poháněly proudy a vítr. Nemohl si jednoduše naplánovat kurz a vydat se určitým směrem. Musel čekat, kam ho moře zavede. Po více než roce se ale stalo něco, v co už možná ani nedoufal, ale na konci ledna 2014 se před ním objevila pevnina.
Alvarenga doplul k malému ostrovu v oblasti Marshallových ostrovů. Od místa, odkud vyrazil v Mexiku, ho dělilo přibližně 10 000 kilometrů. Na břeh se dostal 30. ledna 2014. Za sebou měl 438 dní na moři.
Když ho na ostrově našli, nikdo pořádně nevěděl, odkud se tam ten zarostlý a vyčerpaný muž vzal. Alvarenga jim řekl, že je z Mexika a že na moři strávil víc než rok. Znělo to jako něco, čemu se dá jen těžko uvěřit. Jenže brzy se ukázalo, že nejde o žádného náhodného trosečníka, ale zmizelého rybáře.
Někdo jeho příběh zpochybňoval
Někteří lidé později zpochybňovali celý jeho příběh a tvrdili, že si vše vymyslel. Ale zásadní je jedna věc: Alvarenga nebyl na oceánu úplný začátečník. Uměl rybařit a v člunu měl možnost chytat potravu přímo z moře. Když pršelo, zachytával dešťovou vodu. Bez ní by měl jen malou šanci vydržet tak dlouho. Samozřejmě ale stačila delší doba bez deště, poškození lodi nebo zdravotní komplikace a jeho cesta mohla skončit úplně jinak.
Pomohlo mu i to, že se pohyboval v teplých vodách. Nemusel řešit podchlazení jako trosečníci v chladnějších částech oceánu. Pořád ale zůstával na malém člunu, bez pořádných zásob a bez jistoty, že ho někdo vůbec najde. Ale to, co by pro většinu lidí byla naprostá bezmoc, pro něj nebylo úplně neznámé prostředí. A to nakonec rozhodlo.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.theguardian.com/world/2015/nov/07/fisherman-lost-at-sea-436-days-book-extract
https://www.nationalgeographic.com/science/article/140203-man-adrift-sea-survival-oceans-medicine-science
https://www.washingtonpost.com/world/the_americas/2014/02/04/9e26c75c-8dcc-11e3-95dd-36ff657a4dae_story.html
https://longreads.com/2015/11/08/lost-at-sea/
https://www.aljazeera.com/news/2014/2/12/castaway-fisherman-returns-to-el-salvador
