Článek
Když se 6. června 1944 spojenecké armády vylodily v Normandii, bylo jasné, že nacistické Německo čelí největší hrozbě od začátku války. Operace Overlord otevřela dlouho očekávanou západní frontu a tisíce vojáků začaly postupovat do francouzského vnitrozemí. Přestože Němci ztráceli iniciativu, jejich armáda zůstávala mimořádně nebezpečná. Wehrmacht i jednotky Waffen-SS disponovaly zkušenými vojáky, kteří za sebou měli roky bojů na východní frontě. Mezi nimi byl i Michael Wittmann, muž, který už tehdy patřil k nejznámějším tankovým velitelům Třetí říše.
Městečko, které se stalo symbolem
Narodil se roku 1914 v Bavorsku a do armády vstoupil ještě před válkou. Po službě v armádě přešel k Waffen-SS, kde se postupně vypracoval mezi elitní tankisty. Bojoval v Řecku, Sovětském svazu i dalších bojištích a získal pověst mimořádně agresivního a odvážného velitele. Do léta 1944 měl na kontě desítky zničených tanků a protitankových děl. Skutečnou legendou se však stal až v Normandii.
Villers-Bocage leží přibližně dvacet kilometrů jihozápadně od Caen. Po vylodění se právě oblast kolem Caen stala jedním z hlavních cílů britských jednotek. Spojenci doufali, že prolomí německou obranu a otevřou si cestu do francouzského vnitrozemí. Britská 7. obrněná divize, známá jako „Pouštní krysy“, dostala za úkol provést obchvatný manévr. Její postup zpočátku vypadal úspěšně. Německé jednotky byly pod tlakem a spojenci získávali dojem, že se obrana začíná hroutit.
Michael Wittmann si slávu dlouho neužíval
Jenže Němci stále disponovali několika elitními tankovými jednotkami. Jednou z nich byl 101. těžký tankový prapor SS vybavený obávanými tanky Tiger I. Právě zde sloužil Michael Wittmann.
Tank, který budil respekt
Tiger I patřil mezi nejznámější tanky druhé světové války. Jeho silné pancéřování a výkonný kanon ráže 88 milimetrů představovaly smrtelnou kombinaci. Na otevřeném bojišti dokázal ničit většinu spojeneckých tanků na vzdálenosti, ze kterých mu protivník často nemohl účinně odpovědět.
Tiger měl samozřejmě i své slabiny. Byl těžký, mechanicky náročný a spotřebovával obrovské množství paliva. V normandském terénu navíc často trpěl omezenou pohyblivostí. Pokud se však dostal do správné pozice a vedla ho zkušená posádka, představoval mimořádně nebezpečnou zbraň. Wittmann byl přesně tím typem velitele, který dokázal jeho přednosti využít naplno.
13. červen vstoupil do dějin
Ráno 13. června 1944 zachytili Němci pohyb britských jednotek poblíž Villers-Bocage. Britská kolona postupovala vpřed a část jejích vozidel se nacházela v relativně zranitelné pozici. Wittmann si uvědomil, že pokud bude čekat na rozkazy nebo soustředění celé jednotky, může být pozdě. Rozhodl se jednat okamžitě.
Není úplně jasné, zda šlo o promyšlený plán, nebo spontánní rozhodnutí. Jisté je, že Wittmann vyrazil do útoku s minimální podporou a pustil se proti početně silnějšímu protivníkovi. To, co následovalo, vstoupilo do vojenských dějin. Wittmannův Tiger se objevil v prostoru, kde britské jednotky jeho přítomnost neočekávaly. Německý velitel okamžitě zahájil palbu.
Čtyři tanky Panzer VI „Tiger“ z jednotky SS-Panzerkorps „Leibstandarte Adolf Hitler“ na silnici v severní Francii
První zásahy zasáhly obrněná vozidla a tanky na čele kolony. Následovaly další cíle. Britové byli zaskočeni rychlostí útoku i skutečností, že proti nim stojí Tiger. Během několika minut se z organizovaného postupu stal chaos. Tanky, obrněné transportéry i podpůrná vozidla se snažila najít kryt nebo změnit pozice. V úzkých normandských komunikacích však nebylo mnoho prostoru k manévrování. Wittmann projížděl oblastí a systematicky ničil jeden cíl za druhým.
Přesný počet zničených vozidel je dodnes předmětem sporů. Nejčastěji se uvádí, že během krátké akce vyřadil více než deset tanků a obrněných vozidel, zatímco celkové britské ztráty během střetnutí byly ještě vyšší. Ať už byla konečná čísla jakákoli, výsledný efekt byl zřejmý a britský postup byl zastaven.
Hrdina nebo produkt propagandy?
Krátce po bitvě začala německá propaganda prezentovat Wittmanna jako výjimečného hrdinu. Jeho fotografie se objevovaly v novinách a nacistické vedení z něj vytvořilo symbol bojového ducha Waffen-SS. To vedlo k otázce, nakolik byl jeho výkon skutečný a nakolik zveličený. Faktem je, že propaganda skutečně některé údaje přikrášlovala. To však neznamená, že by samotná akce byla vymyšlená.
Naopak. Spojenecké i německé prameny potvrzují, že Wittmannův útok způsobil Britům vážné problémy a sehrál významnou roli v průběhu bojů u Villers-Bocage. Spor se vede především o rozsah jeho zásluh a přesný počet zničených vozidel.
Buď jak buď, bitva u Villers-Bocage patří mezi nejstudovanější tankové střety druhé světové války a důvod je jednoduchý. Obsahuje všechny prvky, které vzbuzují emoce: překvapení, odvážné rozhodnutí velitele, technickou převahu, chaos na bojišti i následnou propagandu. Zároveň ukazuje, jak velký význam mohl mít jediný zkušený velitel ve správný okamžik. Přestože válku rozhodovaly milionové armády a průmyslová výroba, existovaly situace, kdy několik minut a jeden tank dokázaly ovlivnit průběh celé operace. Proto se o Villers-Bocage píše i více než osmdesát let po skončení války.
Hrob SS-Hauptsturmführera Michaela Wittmanna na hřbitově La Cambe
Konec jedné legendy
Wittmann se po bitvě stal jedním z nejznámějších vojáků Německa, ale láva netrvala dlouho. V srpnu 1944 probíhaly v Normandii další těžké boje. Německá armáda ustupovala a spojenci získávali převahu. Dne 8. srpna 1944 byl Wittmannův Tiger zasažen během bojů u Cintheaux jižně od Caen. Tank explodoval a celá posádka zahynula.
O zásluhy se postupně hlásily britské, kanadské i polské jednotky. Nejpravděpodobnější však je, že rozhodující zásah pravděpodobně provedla britská tanková jednotka. Smrtí ve věku pouhých třiceti let skončila kariéra muže, který se stal jednou z nejznámějších tváří německých obrněných sil.
Odkaz Michaela Wittmanna
Michael Wittmann zůstává kontroverzní postavou. Na jedné straně stál ve službách nacistického režimu a byl příslušníkem Waffen-SS. Na druhé straně je dodnes považován za jednoho z nejschopnějších tankových velitelů druhé světové války.
Jeho útok u Villers-Bocage se stal součástí vojenské historie a bývá studován jako příklad využití překvapení, iniciativy a psychologického efektu na bojišti. Ať už je hodnocen jakkoli, jedno je jisté. Patnáct minut v Normandii mu zajistilo místo mezi nejslavnějšími tankisty všech dob.
Časová osa života Michaela Wittmanna
22. dubna 1914 – Narodil se ve Vogelthalu v Bavorsku.
1934 – Vstupuje do německé armády.
1937 – Přechází k jednotkám SS.
1939–1941 – Účastní se tažení v Polsku, Francii a na Balkáně.
1941–1944 – Bojuje na východní frontě a získává pověst elitního tankového velitele.
13. června 1944 – Provádí slavný útok u Villers-Bocage v Normandii.
Červen–srpen 1944 – Stává se jednou z nejznámějších postav německé propagandy.
8. srpna 1944 – Padne během bojů u Cintheaux v Normandii.
1983 – Jsou nalezeny ostatky jeho posádky a následně pietně pohřbeny na německém vojenském hřbitově La Cambe ve Francii.
Zdroje: autorský článek s využitím
