Článek
V prosinci roku 1984 vstoupil americký fotograf Steve McCurry do uprchlického tábora Nasir Bagh nedaleko pákistánského Péšávaru. Tábor tehdy zaplnily statisíce Afghánců prchajících před sovětskou invazí. Mezi dětmi navštěvujícími provizorní školu si všiml asi dvanáctileté dívky s pronikavýma zelenýma očima. Pořídil několik snímků a pokračoval dál. Netušil, že právě vznikla jedna z nejslavnějších fotografií 20. století.
Fotografie se stala globálním symbolem
Když se fotografie v červnu 1985 objevila na titulní straně časopisu National Geographic, okamžitě vzbudila mimořádný ohlas. Čtenáře fascinoval především dívčin pohled, který odrážel směs strachu, odhodlání, bolesti i vzdoru. Obraz se stal symbolem utrpení civilistů ve válce a bývá označován za jednu z nejznámějších titulních fotografií v historii časopisu.
Paradoxem však bylo, že nikdo neznal ani její jméno. McCurry si ho při fotografování nezapsal a dívka po zveřejnění snímku zmizela v anonymitě milionů uprchlíků. Desítky let tak byla známá pouze jako „Afghan Girl“. Tato anonymita otevřela později řadu etických otázek.
Fotografie se stala globálním symbolem, vydělávala časopisům, objevovala se na plakátech i v učebnicích, zatímco samotná žena, která se na ní objevovala, žila v naprosté chudobě. Dodnes je případ uváděn při debatách o tom, kde leží hranice mezi dokumentováním lidského utrpení a využíváním cizího osudu pro silný mediální příběh.
Hledání pravé „Afghan girl“ zabralo měsíce
Po pádu režimu Talibanu se McCurry společně s týmem National Geographic rozhodl dívku najít. Pátrání trvalo několik měsíců a nebylo jednoduché. Ozývaly se ženy, které tvrdily, že jsou slavnou „Afghan Girl“, jiní lidé ukazovali na své příbuzné. Nakonec vedla stopa přes jejího bratra do odlehlé oblasti v afghánské provincii Nangarhár.
Ukázalo se, že se jmenuje Sharbat Gula. Mezitím se vdala, porodila několik dětí a většinu života prožila daleko od médií. Sama přiznala, že si na fotografování téměř nevzpomínala a netušila, jak slavnou se její tvář stala. Její identitu potvrdili odborníci mimo jiné pomocí biometrického porovnání duhovky oka, které provedl britský vědec John Daugman. Šlo o jeden z prvních případů, kdy byla technologie rozpoznávání duhovky využita při identifikaci známé osoby.
Její osud bere za srdce
Když McCurry pořídil nový portrét, svět uviděl stejný pronikavý pohled, ale tvář poznamenanou desetiletími válek, bídy a osobních ztrát. Sharbat Gula přišla o rodiče během sovětského bombardování, později zemřela jedna z jejích dcer a po smrti manžela zůstala na živobytí prakticky sama. Sláva fotografie její každodenní život nijak nezměnila.
Její příběh se dramaticky zkomplikoval znovu v roce 2016. Pákistánské úřady ji zatkly kvůli údajnému používání falešných dokladů totožnosti. Hrozilo jí dlouholeté vězení, nakonec byla odsouzena k pokutě a deportována zpět do Afghánistánu. Její zatčení vyvolalo mezinárodní kritiku a znovu upozornilo na obtížnou situaci milionů afghánských uprchlíků.
Ikona lidského utrpení
Ani návrat domů však nepřinesl klid. Po převzetí moci Talibanem v roce 2021 se objevily obavy o její bezpečnost. Itálie nakonec zorganizovala její evakuaci a poskytla jí azyl. Žena, která se stala jednou z nejslavnějších tváří světa, tak znovu skončila v roli uprchlice – téměř čtyřicet let poté, co vznikla fotografie, která ji proslavila.
Příběh Sharbat Guly dnes připomíná, že slavná fotografie nemusí vypovídat jen o jediném okamžiku. Může žít vlastním životem, stát se symbolem celé epochy a zároveň zastínit skutečného člověka, který na ní je. Zelené oči z titulní strany National Geographic se staly ikonou lidského utrpení, ale skutečný osud ženy za nimi svět poznal až o mnoho let později.
Časová osa události
- Prosinec 1984 – Steve McCurry fotografuje neznámou afghánskou dívku v uprchlickém táboře Nasir Bagh v Pákistánu.
- Červen 1985 – fotografie vychází na titulní straně časopisu National Geographic.
- 1992 – Sharbat Gula se vrací z uprchlického tábora do Afghánistánu.
- Leden 2002 – tým National Geographic zahajuje pátrání po totožnosti dívky.
- Duben 2002 – je potvrzeno, že dívkou na fotografii je Sharbat Gula.
- Říjen 2016 – Sharbat Gula je zatčena v Pákistánu kvůli falešným dokladům.
- Listopad 2016 – po deportaci se vrací do Afghánistánu.
- Listopad 2021 – Itálie jí poskytuje azyl po návratu Talibanu k moci.
Zdroje: autorský článek s využitím
