Článek
Před volbami jsem měl strach, aby se po čtyřleté pauze nedostali do PS bolševici, tentokrát maskovaní krycím pláštěm STAČILO!. Stalo se a já mohu opět klidněji spát. Předpokládal jsem, že soudružka Konečná se už těšila korýtko, ve Sněmovně, což naštěstí nevyšlo.
Komunisté byli vždy postrachem nejen našeho národa, ale i dalších národů za železnou oponou, jejich nepředstavitelné zločiny, páchané na vlastním národě, doufám nebudou zapomenuty, alespoň po tu dobu, než vymře starší generace, narozená po 2. světové válce.
Zločin proti vlastnímu národu spáchal již alkoholik a syfilitik Gottwald, největší hromadný vrah našich dějin, když, strachem podělaný až za ušima před největším hromadným vrahem lidských dějin, soudruhem Stalinem, zakázal Československu přijetí Marshallova plánu, kterým, jak je známo, nabízela Amerika svoji pomoc rozstřílené a vyhladovělé Evropě. Dnes se to ukazuje naplno, když můžeme porovnávat život občanů v zemích, které Marshallův plán. přijaly. Zločiny, jako krádeže majetku, vraždy a mučení lidí, zákaz volného pohybu, střelba na hranicích a další zločiny lze jen těžko zapomenout.
Možná, a je otázka, proč poradci soudružky Konečné jí to neporadili, omluvit se lidem, kteří byli diktaturou a jejími zločiny, postiženi.
Vzpomínám si na rozhovor, už nevím, ve kterém to bylo médiu, kdy se redaktor na to soudružky ptal a soudružka mu odpověděla, že se nemá za co omlouvat, ona ty zločiny nespáchala.
Napadá mě historická paralela: když vznikla NSR, vybrali Američané na funkci spolkového kancléře Dr. Konráda Adenauera pod podmínkou, že se omluví za zločiny, spáchané Němci během 2. světové války.
Dr. Adenauer, jeden z největších demokratů tehdejšího světa, tak učinil, a to přesto že sám se nejenže žádných zločinů nedopustil, ale naopak, i on byl nacisty persekvován a v cele smrti čekal na popravu, naštěstí byl zachráněn Britskou armádou.
Samozřejmě, ačkoliv zločiny nacistů a komunistů byly stejně hrozné, postkomunistické země nikdy žádnou debolševizaci po pádu komunistických diktatur neprovedly, ačkoliv to mohl být jeden za způsobů, jak společnost bolševiků zbavit.
Příklad by dnešní režimy uvedených zemí mohly najít v důsledné denacifikaci Německa, kterou, alespoň několik roků po skončení 2. světové války udělali západní spojenci.
Ale možná je to tak dobře, mít bolševika ve Sněmovně by znamenalo přiblížení se Rusku. Doufám, že až my, dříve narození, vymřeme, po bolševicích už ani pes neštěkne, i se třeba pletu. Věřím však v dnešní mladé lidi, že se nenechají opít komunistickým rohlíkem, byť třeba zahaleným do maskovací sítě někoho jiného.