Článek
Konec špinavých elektrických motorů
Tradičnímu motorismu rozhodně umíráček nezvoní. Zákaz výroby aut se spalovacím motorem se od roku 2035 konat nebude. Je to dobře. Toto odvětví muselo projít vnucenou transformací jen proto, abychom zjistili, že elektrická auta v současné podobě rozhodně klima nezachrání a že energetickou závislost na Rusku umíme vyřešit.
Pokud chceme, aby naše děti mohly dýchat čistý vzduch a zároveň žily v regionu, který je soběstačný, musíme se přesunout od elektromobility. Žádná jiná cesta neexistuje. Elektromobil je zajímavý a starý vynález. Nové modely mají vysoký výkon a na místě jízdy nulové emise výfukových plynů. Emise ovšem vznikají při jejich výrobě, nikdo je však nesleduje a neměří. Pokud si někdo myslí, že v Číně existuje nějaká věrohodná norma jakým způsobem měřit emisní stopu jejich elektrických aut, je v tom lepším případě naivní, v tom horším hlupák.
Čína zcela cíleně pracovala posledních třicet let na zničení automobilového průmyslu v Evropě a v USA. Uplacené a pomatené vlády zelených/socialistů napříč EU, v blahobytu žijící voliči/občané a nekonečná trpělivost čínských soudruhů si dnes vybírá svou daň. Automobilový průmysl opakovaně varoval, že absurdní ekologické předpisy nevratně zničí celé výrobní a obchodní řetězce, které vznikaly desetiletí, přínášely prosperitu a plné erární kasičky.
Čínští plánovači již v roce 2018 uvedli do odhadů následující:
V roce 2025 dosáhne čínský prodej elektromobilů 5 milionů kusů, což představuje 20% podíl na prodeji automobilů v Číně. Do roku 2040 bude čínský prodej elektromobilů činit 68 % celosvětového prodeje automobilů.
68 % celosvětového prodeje znamená, že dojde na likvidaci konkurenčních výrobců, lidé přijdou o pracovní místa a nebude cesty zpět. Jediným cílem Číny je učinit svět závislým na elektrických autech a následně diktovat ceny (pekelně zdražit).
V současnosti jsou hustota energie v bateriích a bezpečnost stále primárními faktory omezujícími vývoj elektrických vozidel. Běžný elektromobil na trhu má dnes dojezd pouze 300-500 km a na nějaké významné zlepšení nelze spoléhat. Občas se objeví fantasticky znějící titulky o bateriích s neuvěřitelnou výdrží, ale slovy klasika, tedy paní Jechové z filmu Kulový blesk: Máte ty baterie? A můžu je vidět? to vždy končí asi jako jitrnice, jakou svět neviděl.
Tento text je reakcí na článek pana Patrika Švarce, který se nad elektrickou budoucností doslova rozplynul a ze čtenářů udělal malé děti na pískovišti, které nevědí, co je pro ně dobré. Článek plný bludů a ohnutých faktů. Nejvtipnější je ten o hluku. Prý jsou bezhlučná. Asi nová definice jitrnice jakou svět neviděl.
Elektrická auta totiž dělají při jízdě stejný hluk jako spalováky, že jsou tichá při popojíždění v nízkých rychlostech je pravda, ale pohyb auta během jeho životního cyklu se jaksi z podstaty věci odehrává ve vyšších rychlostech než je rychlost chůze. Hluk pro okolí vzniká primárně prouděním vzduchu kolem karoserie auta, zrcátek, střešních nosičů a zvyšuje se s rychlostí jízdy. Vibrace motoru a výfuku jsou dnes natolik eliminovány, že v prémiových vozech má člověk pocit, že mu motor vůbec neběží. Elektrická auta mají kvůli těžkým bateriím mnohem širší pneumatiky, což je jeden z dalších faktorů zvyšujících významně hluk pronikající do okolí. Pro představu Tesla 3 má pneumatiky o šíři 235 mm pro porovnání rozměrově a objemem kufru podobně velké auto je Octavia, která může jezdit na pneumatikách od 195mm šířky. Tedy 20% rozdíl.
Další blud pana Švarce jsou náklady na pořízení. Rozdíl 40-50% v pořizovací ceně nelze označit výrazem „o něco vyšší“ to je prostě balík, který nikdo rozumný dobrovolně nedá.
Již zmiňovanou Octavii dnes pořídíte v základu za 600.000,- korun českých. Podobně velké elektrické auto ani omylem. Tesla 3 stojí nová 1.054.000,- korun českých, dle pana Švarce jde „o něco vyšší cenu“ atakující nárůst o 80% oproti Octavii.
Další blud je ten o cenách nabíjení. Doma je to prý levné a přes den nezaplatíte víc než 4,4 a v noci si pustíte noční proud za krásnou korunu devadesát. Pan Švarc evidentně ustrnul ve svých úvahách kdesi v minulosti, protože noční proud dávno neexistuje a distributoři i během dne zapínají dle vytížení sítě tzv. nízký tarif, který ovšem stojí skoro to samé co běžná sazba.
Nevím jak vy, ale já za jednu Kw rozhodně 4,4 neplatím, protože musím hradit rezervovaný příkon + pevnou měsíční platbu za silovou elektřinu, spotřebu elektřiny ve VT + NT (cena za distribuci + cena systémových služeb + cena na podporu výkupu elektřiny + cena za činnost zúčtování OTE + cena za VT/NT silové elektřiny), daň z elektřiny a ze všeho dohromady ještě DPH. To rozhodně nedělá 4,4 za kilowatthodinu.
Asi nejvtipnější na celém článku je výsledek ankety, kde hlas lidu úvahy pana Švarce zcela smetl ze stolu, neboť 89,6% hlasujících elektrické auto kupovat nehodlá.
anketa
Pane Švarci, většina občanů ČR nežije z průměrného hrubého platu 43 341,- Naprostá většina žije celý život s rozpočtem v hlavě, musí/umí počítat a ví, že spotřeba 5 litrů nafty/benzínu na 100 km je při ceně 40,-/litr 200 korun, neboli skutečné dvě koruny na kilometr. Většina také ví, že na spalovacím autě neprodělá za pět let 50 % ceny jako na elektrickém.
Na úplný konec pan Švarc píše, že elektrická auta jsou prostě lepší a vůbec neuvádí v čem. Prostě to tak vnímá. Já mu jeho názor neberu, jen si myslím, že soubor vlastností, které moderní auto musí splňovat je natolik komplexní, že prostý fakt mít auto na baterku nemůže sám o sobě stačit na takové prohlášení.
Jako třešnička na pomyslném dortu absurdity elektrických aut je rozhovor Pavla Tykače, kde se mimo jiné rozpovídal o svých reálných zkušenostech s Teslou a popsal, jak cestuje do švýcarského horského střediska Sv. Mořic, kde pobývá většinu roku. Vyjede z Prahy a poprvé musí nabíjet hned kousek za hranicemi v Německu. Nabíjení trvá minimálně 40 minut. Podruhé nabíjí ještě předtím, než dorazí do Mnichova. Třetí nabíjení je na švýcarských hranicích a potom nabíjí ještě jednou v Churu, než začne stoupat do švýcarských hor. Při jízdě do kopce má prý Tesla odběr obrovský, takže nechce riskovat. Celou cestu poté ohodnotil tak, že po zhruba 12 hodinách dorazí úplně vyčerpaný do cíle, zatímco jeho syn, který vyrazil s dieslovým autem o 5 hodin později, už sedí u večeře. Na závěr Tykač pronesl, že na zpáteční cestu dá většinou klíčky od Tesly synovi a jede do Prahy nafťákem.
Co k tomu dodat?
