Článek
V bitvě se střetly dvě mocné armády: polsko-litevská koalice vedená polským králem Vladislavem II. Jagellonským a litevským velkoknížetem Vytautasem, a řád německých rytířů vedený velmistrem Ulrichem von Jungingenem.
Bitva se odehrála na otevřeném poli nedaleko vesnice Grunwald v dnešním severovýchodním Polsku. Polsko-litevská koalice měla asi 40 000 vojáků, zatímco řád německých rytířů měl asi 38 000 vojáků.
Bitva začala útokem řádu německých rytířů na polskou jízdu. Rytíři však byli odraženi litevskými lučištníky, kteří je zmasakrovali z dálky. Rozhodující okamžik přišel, když litevští jezdci podnikli statečný útok, který způsobil dezorganizaci v řadách Teutonského řádu. Poté se do bitvy zapojili polští a litevští pěšáci, kteří řádové rytíře zatlačili na ústup.
V bitvě padl velmistr řádu německých rytířů Ulrich von Jungingen a mnoho dalších významných velitelů. Řád německých rytířů utrpěl těžké ztráty a byl nucen se stáhnout z bojiště.
Vítězství polsko-litevské koalice v bitvě u Grunwaldu mělo významný dopad na politickou mapu středověké Evropy. Řád německých rytířů, který byl do té doby jednou z nejmocnějších vojenských sil v Evropě, byl oslaben a jeho vliv v Pobaltí začal slábnout.
Bitva u Grunwaldu je považována za jednu z nejvýznamnějších bitev středověku. Je symbolem polsko-litevské spolupráce a boje proti nadvládě řádu německých rytířů.
