Článek
Odehrála se 26. srpna 1346 poblíž města Crécy-en-Ponthieu na severu Francie. Tento osudový střet se stal nejen symbolem vojenské převahy Anglie, ale také místem, kde se naplnil tragický osud českého krále Jana Lucemburského.
Stoletá válka mezi Anglií a Francií, byla sporem o nadvládu nad územími i trůn ve Francii. Anglický král Eduard III. si činil nárok na francouzský trůn a roku 1346 zahájil velké tažení na sever Francie. Jeho armáda, složená z pečlivě vycvičených lučištníků vybavených dlouhými luky, rychle pronikla hluboko do francouzského území.
Francouzský král Filip VI. mobilizoval početně silnější vojsko a rozhodl se Angličanům postavit u města Crécy. Do jeho armády se zapojili i spojenci, mezi nimi i český král Jan Lucemburský.
Angličané s vojskem čítajícím asi 12 000 mužů zaujali strategickou vyvýšenou pozici. Hlavním trumfem jejich armády byly dlouhé luky, které umožňovaly přesné a smrtící střely z velké vzdálenosti. Naproti tomu francouzská armáda, čítající až 30 000 mužů, spoléhala na tradiční rytířskou jízdu a pěchotu.
Bitva začala útokem janovských kašníků, kteří bojovali na straně Francie. Déšť však promočil tětivy jejich kuší, což spolu s přesnou palbou anglických lukostřelců způsobilo jejich rychlou porážku. Francouzští rytíři následně zahájili opakované útoky, které však narážely na disciplinovanou obranu Angličanů.
Do bitvy se zapojil i slepý český král Jan Lucemburský. Přestože kvůli své slepotě nemohl bojovat, rozhodl se čelit osudu s odvahou a ctižádostí. Podle legendy se nechal připoutat ke svým rytířům a s výkřikem: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“ se vrhl do boje, kde padl spolu se svými věrnými.
Bitva skončila drtivou porážkou Francouzů, kteří ztratili až 10 000 mužů, včetně mnoha šlechticů. Angličané, jejichž ztráty byly minimální, si zajistili strategické vítězství, které upevnilo jejich postavení v konfliktu.
Smrt Jana Lucemburského vyvolala smutek napříč Evropou. Přestože byl v Čechách často kritizován za svou dlouhou nepřítomnost, jeho hrdinská smrt mu zajistila trvalou úctu. Po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Karel IV., který se stal jedním z nejvýznamnějších panovníků českých dějin.
Bitva u Kresčaku představuje zlomový bod ve vojenské historii, kdy technologická převaha dlouhých luků Angličanů převážila nad tradiční rytířskou taktikou. Současně zůstává připomínkou rytířské cti a oddanosti, kterou ztělesňoval Jan Lucemburský. Tento střet navždy změnil nejen průběh stoleté války, ale i evropské vojenské myšlení.
Zdroje:
-Národní muzeum, Praha. (n.d.). „Jan Lucemburský a jeho odkaz.“ dostupné na www.nm.cz.
-Encyclopaedia Britannica, „Battle of Crécy.“ dostupné na https://www.britannica.com/event/Battle-of-Crecy
-Prestwich, M. (1996). „The Impact of the Longbow on Medieval Warfare.“ History Today, 46(3), 25-31.
