Článek
Bitva se odehrála se 26. srpna 1346 nedaleko města Kresčak v severní Francii. V této bitvě se střetly dvě velmi rozdílné armády: anglická armáda, která byla menší, ale lépe organizovaná, vycvičená a vyzbrojená, a francouzská armáda, která byla početnější, ale neukázněná, nepřipravená a zastaralá.
Bitva u Kresčaku byla součástí stoleté války, která začala v roce 1337 sporem o francouzský trůn mezi anglickým králem Eduardem III. a francouzským králem Filipem VI. Eduard si nárokoval francouzskou korunu jako vnuk francouzského krále Filipa IV., který zemřel bez mužských potomků. Filip VI. byl synovcem Filipa IV. a byl zvolen francouzskými šlechtici podle salického práva, které vylučovalo ženskou linii nástupnictví. Eduard se nechtěl podřídit Filipovi jako svému lennímu pánu a začal podporovat jeho odpůrce v rámci Francie i mimo ni.
V roce 1346 se Eduard rozhodl zaútočit na Francii ze dvou směrů. Jeho syn Eduard z Woodstocku vedl vojsko od jihozápadní Francie, zatímco on sám přeplavil Lamanšský průliv s asi 15 000 muži a vylodil se u města Caen v Normandii. Jeho cílem bylo dobýt Calais, důležitý přístav na kanálu La Manche, který by mu umožnil snadnější spojení s Anglií. Na své cestě k Calais plenil a ničil normandské města a vesnice, aby vylákal Filipa k bitvě.
Filip shromáždil asi 25 000 mužů, včetně svých spojenců z Čechy které zastupoval Český král Jan Lucemburský se svými vojáky, Skotska, Římské říše a Flander. Jeho armáda byla složena převážně z těžkooděnců - rytířů na koních s brněním a kopím - kteří byli považování za elitu středověkého bojiště. Filip pronásledoval Eduarda, který ustupoval k severu směrem k Calais. Obě armády se setkaly u města Kresčak, kde se Eduard rozhodl čelit nepříteli a postavit se mu v bitvě.
Bitva u Kresčaku začala v sobotu 26. srpna 1346, kolem čtvrté hodiny odpoledne a trvala do večera. Anglická armáda byla rozdělena do tří bitevních linií, které vedli Eduard, jeho syn Eduard Černý, princ a hrabě z Northamptonu. Angličané si vybrali výhodnou pozici na svahu kopce, který byl chráněný lesem a bažinou. Na obou křídlech postavili vozovou hradbu, která sloužila jako ochrana a opora pro jejich pěchotu, zejména pro lučištníky . Lučištníci byli hlavní silou anglické armády, kteří používali dlouhé luky, které mohly vystřelit šípy na vzdálenost až 200 metrů s velkou průrazností. Angličané také disponovali několika děly na střelný prach, které byly tehdy novinkou na evropském bojišti.
Francouzská armáda byla také rozdělena do tří bitevních linií, které vedli Filip, jeho syn Jan a jeho bratranec Karel II. z Alençonu. Francouzi měli převahu v počtu a kvalitě těžkooděnců, kteří tvořili jádro jejich armády. Také měli několik lučištníků a kušníků, ale jejich počet a význam byl zanedbatelný ve srovnání s anglickými lučištníky.
Bitva začala tím, že francouzská jízda zaútočila na anglickou pozici bez koordinace a řádu. První útok vedl Karel z Alençonu s asi 6 000 rytíři na levém křídle francouzské armády. Jeho cílem bylo prorazit anglickou obranu a dostat se k Eduardu Černému princi, který vedl střed anglické armády. Tento útok však narazil na silnou palbu anglických lučištníků, kteří stříleli salvu za salvou šípů do francouzských řad. Šípy pronikaly skrz brnění a způsobovaly chaos a paniku mezi francouzskými rytíři. Mnoho z nich padlo nebo bylo zraněno ještě předtím, než se dostali do kontaktu s anglickými vojáky. Ti, kteří se dostali blíže, byli napadeni anglickými pěšáky s meči, sekery a halapartnami.
Bitva skončila drtivým vítězstvím Angličanů, kteří dokázali odolat několika útokům francouzské těžké jízdy a způsobit jí obrovské ztráty. V průběhu střetnutí byl mezi stovkami dalších šlechticů na francouzské straně zabit i slepý český král Jan Lucemburský, kterého při tažení doprovázel jeho syn římskoněmecký král Karel. Bitva u Kresčaku tak změnila průběh stoleté války a ovlivnila evropskou historii.
Zdroje:
britannica.com, britishbattles.com
