Článek
Dne 13. září 1941 obsadila německá armáda město Lubny, které se nacházelo na tehdejším území Sovětského svazu. Město mělo před válkou významnou židovskou komunitu – podle sčítání z roku 1939 zde žilo přibližně 2 833 Židů, což tvořilo podstatnou část místní populace.
Po okupaci začaly nacistické úřady zavádět protižidovská opatření, která vyvrcholila 10.října 1941, kdy bylo všem Židům v Lubnech a okolí nařízeno shromáždit se na určeném místě. Podobné výzvy byly v té době běžnou taktikou nacistických jednotek při přípravě masových poprav.
Dne 16. října 1941 byli Židé shromážděni a převezeni na místo mimo město, kde byli následně zavražděni německými popravčími komandem Einsatzgruppen C za asistence ukrajinských kolaborantů. Celkem bylo toho dne zavražděno přibližně 4 500 Židů, včetně žen, dětí a starších osob.
Masakr probíhal podobným způsobem jako v mnoha dalších obsazených městech: oběti byly přinuceny vykopat si vlastní hroby nebo byly popraveny u již připravených masových hrobů. Německé jednotky pálily dokumenty, ničily důkazy a odstraňovaly těla, aby minimalizovaly možnost pozdějšího vyšetřování.
Masakr v Lubnech byl jedním z nejlépe zdokumentovaných zločinů holokaustu na Ukrajině. Fotografie z popravy pořídil německý vojenský fotograf Johannes Hähle, který dokumentoval akce jednotek Einsatzgruppen. Jeho snímky, zachycující brutální vraždění a mrtvá těla v masových hrobech, se po válce staly důležitým důkazním materiálem při soudních procesech s nacistickými válečnými zločinci.
Masakr v Lubnech je jen jedním z mnoha masových vražd, které během holokaustu na východní frontě spáchaly jednotky Einsatzgruppen. Stejné metody byly použity například při masakrech v Babím Jaru, Rumbule nebo v Kamenci Podolském.
Přestože Lubny nejsou tak známé jako některé jiné lokality holokaustu, události z října 1941 ukazují systematické vyhlazování židovské populace, které předcházelo vybudování vyhlazovacích táborů.
Dnes jsou tyto tragické události připomínány v rámci mezinárodního úsilí o uchování historické paměti holokaustu, aby se podobné zločiny již nikdy neopakovaly.
Zdroj. Muzeum holokaustu -Londýn
Collections yadvashem.org
