Článek
Díky svým jazykovým schopnostem strávil jako teenager rok na škole v Hildenborough v hrabství Kent ve Velké Británii, což mu umožnilo později poskytovat soukromé lekce angličtiny v Praze. S našetřenými penězi pokračoval ve studiu na Univerzitě v Grenoblu ve Francii. Po návratu do Československa se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, avšak jeho studia byla přerušena německou okupací v roce 1939.
Ačkoli nebyl židovského původu, byl hluboce znepokojen perzekucí Židů. Zapojil se do odbojové skupiny, která pomáhala Židům uprchnout přes Slovensko a Maďarsko do Itálie nebo na Blízký východ. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem, když hrál s rodinou karty, a následně vězněn v několika věznicích, včetně Ruzyně a Terezína.
V květnu 1942 byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku. Zde byl nucen pracovat v žulovém lomu za nelidských podmínek, kdy vězni museli nosit těžké kameny po 186 schodech, často pod bitím dozorců SS. Díky své znalosti jazyků a přátelství s polským vězněm, který pracoval v kanceláři tábora, se mu podařilo získat méně nebezpečnou práci, což mu pravděpodobně zachránilo život.
Mauthausen byl osvobozen americkými jednotkami 5. května 1945. Po válce působil Dobiáš jako tlumočník pro americké vojáky a pomáhal při vyšetřování válečných zločinů. V roce 1947 se usadil ve Velké Británii, kde se v roce 1948 oženil s Hanou Budlovskou. Stal se jedním z nejstarších přeživších holokaustu, kteří sdíleli své zkušenosti v rámci výstavy Imperial War Museum v Londýně.
Přemysl Josef Dobiáš zemřel 27. března 2012 ve věku 98 let v Londýně. Jeho životní příběh je svědectvím odvahy a odhodlání čelit nepřízni osudu a zároveň připomínkou hrůz druhé světové války.
Zdroj. Imperial War Museum
www.iwm.org.uk
