Článek
Panu Babišovi vděčím za mnohé, nejen za to, že půjdu do důchodu nejpozději už v 65 letech, nebo za to, že už nemusím platit výpalné České televizi, na kterou jsem se stejně nedíval, protože tam lhali od rána do večera, a Českému rozhlasu, který taky už dávno neposlouchám od té chvíle, co se začaly v Hajajovi vysílat progresivistické pohádky, například o drakovi, který má devět hlav a sedmdesát dva pohlaví.
Panu Babišovi vděčím i za to, že jsem zdravý a každá nemoc a každý zdravotní trabl se mi vyhýbají širokým obloukem. Bydlím totiž u řepkového pole, které se pravidelně chemicky ošetřuje pesticidy. Tyto pesticidy se vyrábějí v Agrofertu, který pan Babiš vlastní a řeknu vám upřímně, kam se na ně hrabe Savo, nebo ivermektin!
Vím, o čem mluvím, protože jsem Savo i ivermektin užíval. Ať už jednotlivě, nebo i v kombinaci, kdy jsem ivermektin rozdrtil v mosazném moždíři a rozpustil ho v litru Sava, přičemž jsem takto vzniklé léčivo vypil ve třech denních dávkách s minimálním odstupem osmi hodin.
Účinkovalo to, to ano. Ale mělo to i vedlejší účinky, například mi potom rostly rychle vlasy, což byl ovšem problém, protože během covidového apertheidu, kdy jsem to užíval velmi intenzivně, byly oficíny oficiálně zavřené a já měl takové háro, že by mi ho mohl i Feri závidět.
Ale pesticidy, jakož i herbicidy a insekticidy, žádné vedlejší účinky nemají. A přitom zabíjejí všechny choroboplodné zárodky tiše a spolehlivě, jakož i působí posilujícím účinkem na lidský organismus, takže například už nemusím mít vůbec pestrou stravu z Lidlu. Abych byl zdravý, stačí mi jíst jen koblihy z Penamu.
„Táto, rychle už zase práškujou!“ vzbudí mě vždy v noci manželka, protože má lehké spaní a slyší, když po půlnoci práškují, respektive stříkají (manželka si to pořád plete) řepkové pole, vedle kterého bydlíme.
„Rychle všichni ven!“ zavelím a ženu děti z jejich postýlek.
Všichni, jak jsme, jen tak v pyžamech, vyběhneme ven a vnoříme se do čerstvě postříkaného řepkového pole.
„Zhluboka dýchat, léčivá chemikálie se musí dostat až do plicních sklípků, aby byla co nejúčinnější!“ zavelím zase a všichni zhluboka dýcháme životodárný aerosol.
A když se pak vracíme domů, nezapomene si nikdy natrhat postříkanou řepku, kterou si doma dáme v každém pokoji do vázy, abychom byli co nejvíce v kontaktu s látkami, jež se používají k postřiku a jež hubí všechno škodlivé, plísněmi počínaje a biologickými zbraněmi, vyvíjenými Američany na Ukrajině, konče.
A opravdu si nepamatuji, kdy jsem byl naposled nemocný. Děti nemají ve škole jednu jedinou zameškanou hodinu. A když se nedávno v jejich škole objevily vši, byly naše děti jediné, které je neměly, aniž by si doma pravidelně umývaly vlasy petrolejem. I za to vděčíme panu Babišovi, že naše děti nemají vši.
Nejsem ale žádný vizionář, když na místo léků a vakcín, které mění DNA a které nám vnucují světovládci, používám docela obyčejné chemické postřiky na řepku. Jen na každou životní situaci aplikuji zdravý selský rozum, jako jej používali naši předci, protože zdravý selský rozum, to je základ.
Za komunistů se práškovalo a lidi byli zdraví jako řípy. Nebyl covid, nebyly vši, nebyla klíšťata. Lidé měli, díky práškování, vybudovanou přirozenou imunitu. Pak Havel práškování zakázal, aby do nás mohli nadnárodní farmaceutičtí giganti začít valit ta svoje svinstva, a z kdysi zdravého českého národa se stal národ věčně chrchlajících marodů.
Ale naštěstí byl pan Babiš členem KSČ (stejně jako prezident Pavel, který ale zradil) a tak ví, co je pro nás obyčejné lidi dobré a co nám jde k duhu. Je to především zásluha pana Babiše a postřiků, které vyrábí ve svých chemičkách, že jsme opět zdraví, a proto i plní chuti do života.
A bude to rovněž především zásluha pana Babiše a jeho průmyslových hnojiv, až se spálená země, kterou po sobě zanechal Fiala, opět zazelená a všechna ta bída a utrpení, které jsme museli pod Fialou prožít, se promění na blednoucí vzpomínku v zahradě pozemských rozkoší, kterou se Česká republika opět stane (ať už bude ANO vládnout v koalici s kýmkoliv, se Stačilo, SPD či Motoristy sobě)…
