Článek
Už dlouho mi nebylo tak dobře, jako když jsem se díval na zahájení olympijských zimních her a slyšel pískot, kterým nejen diváci, ale i sportovci v Miláně přivítali prezidenta Pavla a jeho manželku.
Zatímco se před dvěma týdny hrstka placených pochlebovačů dožadovala na Staroměstském náměstí státního převratu, po němž by se u nás moci chopila vojenská junta v čele s generálem Řehkou, který by okamžitě poslal všechny naše zbraně a vojáky na Ukrajinu, zatímco by prezident Pavel vyhlásil dlouho slibovanou mobilizaci, dali diváci v Miláně jasně najevo, co si myslí o rozvědčíkovi na Hradě.
„Voni pískaj! Normálně na něho pískaj!“ kvičel jsem nadšením, když se z televize linul pískot, než se ho České televizi po několika sekundách konečně podařilo zcenzurovat a nahradit umělou inteligencí vygenerovaným jásotem.
Ale jeden známý sledoval zahájení olympiády ve slovenské televizi, která neměla žádný důvod pískot na prezidenta Pavla cenzurovat a ten mne hned mne řetězovým e-mailem informoval, že takový pískot ještě neslyšel.
„Turek do vlády! Chceme mír, ne válku! Bolševiku, táhni!“ skandovali navíc diváci v Miláně, jak mne informoval v e-mailu jiný známý, který taky sledoval zahájení olympiády ve slovenské televizi, protože České televizi nevěří ani její logo, když se tam od rána do večera lže a nic jiného.
Vůbec mi nebude vadit, když na olympiádě nezískáme žádnou medaili (i když Martině bych tu zlatou moc a moc přál, už kvůli tomu, že ji Fiala nepostavil Babišem slibovanou halu) a ani by mi nevadilo, kdyby naši hokejisté prohráli všechny své zápasy rozdílem minimálně pěti branek.
Pískot, kterým byl v pátek počastován rozvědčík Pavel, byl pro mne rajskou hudbou. Tento okamžik zůstane v mé paměti navěky zapsán jako největší zážitek ze zimní olympiády v Miláně, kde byl v roce 313 vydán edikt, který učinil z křesťanství náboženský mainstream a kde byl následně v roce 2026 po zásluze vypískán český prezident, což by se Miloši Zemanovi na žádné olympiádě nikdy nestalo…
