Článek
Na vaši deeeeemonstraci uřvané menšiny na Letné jsem, když dovolíte, milí libtardi a bývalí bolševici, kteří jste pod záštitou Klause a Zemana rozkradli národní majetek, nebyl.
Nebyl jsem na ni, protože jsem byl v sadě pro nějaké dříví. Ten sad je vlastně bývalým sadem. Než díky podvodu zvítězil Fialový hnus ve volbách, měl jsem největší sad široko daleko.
Panebože, kolik v něm bylo stromů!
A kolik ovoce ty stromy dávaly!
Nebyl rok, abych neměl bečky s kvasem narvané k prasknutí.
Ale pak přišla fialová bída.
„Panebože, odpusť mi to!“ prosil jsem Boha vždy, když jsem musel ve svém sadě porazit další ovocný strom, abych měl čím topit, abych neumrzl ani já, ani moji blízcí, ani lidi z dědiny, kteří se ke mně chodili ohřát, protože neměli sad, jež by mohli vykácet, aby měli čím topit, protože nás Brusel a Fiala odřízli od levného ruského plynu, protože ti zmetci prodávali naši skvělou levnou elektřinu do Německa, odkud jsme ji museli za draho kupovat zpět.
Za ty čtyři roky se můj sad zásluhou Fialy a Bruselu proměnil v holou pláň.
Jediný strom, který přežil Fialovo běsnění, byla stará broskev. Fialovo běsnění přežila, ale už nepřežila nenávist, kterou šiří nynější opozice a především rozvědčík na Hradě. Převlekáč kabátů a karierní komunista, který po listopadovém převratu dál sloužil v armádě. A teď, ač bývalý komunista, slouží zájmům amerických zbrojařů, kteří vydělávají své krvavé dolary na vzájemném vraždění Slovanů, když poštvali banderovce a ukrajinské nacisty proti Rusku.
Tuto broskev tomu bolševikovi, ani naši slavné opoooozici neodpustím!
„Březen za kamna vlezem, duben, ještě tam budem!“ říká se a tak jsem se v sobotu vypravil do sadu, abych tuto starou broskev porazil, protože žádné oteplování neexistuje a já každý večer musím zatopit v krbu.
Po tváři, mně starému chlapovi, který bez mrknutí oka vypije na ex půl litru domácí slivovice, stékaly slzy, když jsem tuto starou broskev v sobotu rozřezával na polena dlouhá tak, aby se pohodlně vešla do krbu, který byl pro mě, ale nejen pro mě, za Fialovy hrůzovlády, světlem na konci tunelu.
Ale naštěstí jsem se nenechal zlomit, nenechal jsem ze sebe udělat tupou ovci, nestal jsem se zuřivým blbem hájícím jedině správnou pravdu, fanaticky bojujícím za správné hodnoty, věřícím tomu, že Rusko je agresot!
A na důkaz toho, že mě nezlomili, že jsem zůstal naším člověkem, jsem zasadil místo této staré uschlé broskve broskev novou.
Proto jsem nebyl na Letné, kde tupé ovce, které nepochopily, že jejich vláda skončila, že už nám jejich Česká televize nebude vymývat mozky, protože ji jednoduše zestátníme a tak učiníme vyváženou, že už nám politické neziskovky nebudou nakazovat, co máme a nemáme dělat, protože je jednoduše zakážeme, demonstrovaly svoji blbost.
Nebyl jsem na Letné, protože jsem sadil ve svém sadu novou broskev, po které teď budou následovat další a další stromy, protože naše nová vláda plní všechny své sliby a už nikdy nebude třeba, aby lidé káceli své sady jen proto, aby v zimě nezmrzli.
Libtardi na Letné vyřvávali ta svoje nenávistná hesla, ale já ve svém sadu poslouchal kosy a popíjel k tomu burčák.
Všimli jste si, že už zase zpívají kosi?
Čtyři roky nemohli zpívat, ale už zase zpívají, už je zase jejich zpěvu všude plno, protože máme nejlepší vládu v historii s nejlepším premiérem a nejlepším ministrem zahraničí.
A když se setmělo, šel jsem domů a schválně si pustil Českou televizi, abych se podíval na tu pražskou komedii, kde bývalí zasloužilí komunisté v čele se Zdeňkem Svěrákem, kterého jsem já osobně nikdy nemusel, zatím ještě beztrestně ventilovali svoji nenávist.
Komedii, na které si libtardi zakřičeli, zažili pocit sounáležitosti, aby se zítra zase probudili s pocitem sžíravé frustrace a kocoviny z toho, jak nynější vláda mílovými kroky napravuje všechno, co Fiala pokazil, a pokazil lhář Fiala všechno, kocoviny z toho, že máme zase vyrovnaný rozpočet, že se nám důchody zvýší nad rámec zákona, že Filip Turek sedí v ministerské kanceláři, i když není ministrem, že už tu nevládne komediant Zelenský.
A řeknu vám, znělo mi to jejich kvičení jako rajská hudba.
Přesně tak kvičí prase těsně předtím, než ho při zabijačce omráčím jateční pistolí a pak podříznu nádherně ostrým nožem…
