Článek
Když arcibiskup Graubner, povolaný ke svému arcibiskupování samotným Bohem (rozuměj Hospodinem, který si tak potrpí na dým ze zápalných obětí a mimo něhož už neexistuje, a jak by taky mohl, žádný jiný Bůh) potrestal neukázněného kněze Váchu, tak postupoval správně, protože ani jinak postupovat nemohl.
Potvrdil mi to sám Kristus v důvěrném rozhovoru mezi čtyřma očima, tento rozhovor se odehrál při obzvláště hluboké kontemplaci (tedy v takovém duševním rozpoložení, kdy člověk patří přímo na Boha, aniž by byl blázen) v jedné nejmenované románské bazilice.
Kristus byl oblečen ve svém tradičním unisex rouchu a řekl mi doslova toto: „Arcibiskup Graubner je poctivý muž na svém místě, dobře si ho můj Otec vybral, aby mu sloužil!
Nezbedný kněz Vácha se mnohočetně provinil proti svaté víře ve mne, Spasitele, který vykoupil lidstvo z jeho hříchu a zajistil mu život věčný v království mého Otce, tím, že se obětoval na kříži!
Ano, je to těžký hřích, když při mši svaté nečte z evangelia kněz, ale sprostý laik.
Nezapomínejme totiž, k čemu při mši svaté dochází!
Dochází při ní k proměně oplatky v moje Tělo, což je základní, dá se říct, úhelný kámen, na kterém stojí katolická víra!
Že oplatka, kterou kněz pozdvihl, není už oplatka, ale moje Tělo!
Ale může se oplatka proměnit v moje Tělo, když přitom ze svatého písma nečte kněz, ale laik?
Řeklo by se, že je to pořád svaté písmo, lhostejno, kdo z něho čte, zda kněz, nebo laik, protože jediná Pravda v něm zjevená, je stále jedinou zjevenou Pravdou.
Ale za sebe říkám, nikolivěk, není to jedno, zdání klame!
Když nečte při mši svaté z evangelia kněz, tak se oplatka v moje tělo prostě nepromění. To je stejné jako v alchymii, transmutaci kovů může taky provést jen duchovní zasvěcenec, nikoliv laik!
Čili tím se kněz Vácha velmi prohřešil, takže se oplatka v moje tělo neproměnila a tím pádem byla celá mše svatá nesměroplatná!
A ubrus, který chyběl na oltáři?
To je taky těžký hřích!
My měli v Getsemanech při poslední večeři na stole nádherný sněhobílý ubrus, to byla nádhera, bůhví, v čem ho prali, že byl tak sněhobílý!
Z toho plyne, že kde není ubrus na oltáři, tam není a ani nemůže být eucharistie!
A ještě větší hřích jsou sklenice piva na stole při mši svaté!
V Getsemanech byly sice všude kolem zbytky jídla, když jsem učil své učedníky, jak se mají modlit, a když jsem je krmil jak malé děti chlebem, který byl mým Tělem, ale nebylo tam pivo, nýbrž víno.
Spousta vína tam byla, protože jsem se loučil se životem, byla to moje poslední večeře, od té chvíle jsem už neměl v ústech žádné sousto, ukřižovali mne na lačný žaludek.
Byla tam spousta vína, ale žádné pivo, z čehož vyplývá, a to vám řekne každý katecheta, že pivo není v žádném případě víno!
A to si musí uvědomit nejen kněz Vácha, ale i ti, kteří se ho zastávají!
Ale to ještě není největší provinění faráře Váchy!
Největší provinění faráře Váchy spočívá v tom, že nechápe, čeho se dopustil a taky v tom, že nechápe komu a čemu slouží, když se on sám považuje a prohlašuje za kněze!
Pravím vám, že kdyby arcibiskup Graubner faráře Váchu suspendoval a zbavil kněžství, kvůli chybějícímu ubrusu na oltáři, bylo by to faráře Váchu vysvobození z pekla, zachránilo by to jeho hříšnou duši, protože pýcha předchází pád, amen!“
To mi pravil Kristus a mně nezbývá brát jeho slova jako bernou minci, protože kdo jiný by měl mít už Pravdu, než On, náš Spasitel a Vykupitel!, On a Jeho Církev svatá!?
