Článek
Rozhovor mezi Vladimirem Vladimirovičem a Robertem Ficem byl opravdu velmi důvěrný a proběhl následovně.
Putin se posadil na gauč vedle Fica, objal ho kolem pasu a řekl: „Můj milý, chtěl bych vás o něco požádat.“
„Môžete ma poprosiť o čokoľvek, drahý priateľ,“ odpovedal Fico.
„To jsem rád. Chci vás totiž požádat o vaše orgány,“ řekl Putin.
„Moje orgány?“ začudoval sa Fico.
„Ano, o vaše orgány. Potřebuji se dožít stopadesáti let. Mám totiž před sebou velký cíl. Chci, aby pojem celý svět a ruský svět bylo jedno a totéž. Je to moje svaté poslání. Proto se potřebuji dožít stopadesáti let a k tomu mi poslouží vaše orgány.
Přežil jste atentát, máte tuhý kořínek, a to mi imponuje. Přesně to potřebuji, mít tuhý kořínek.
Dáte mi je?“ zeptal se Putin.
„Ak je to v záujme Slovenska, potom vám s radosťou darujem svoje orgány. Aké chcete?“ spýtal sa i Fico.
„Jaké? Všechny, můj milý, kromě vašeho mozku, nechám si svůj. Tak dohodnuto?“ usmál se Putin.
„Hej, dohodnuté, máte moje slovo. Kedy ich chcete?“ povedal Fico.
„Nejlíp hned,“ řekl Putin.
„Ako si želáte, keď hneď, tak hneď, do psej matere, predsa vás nepripravím o život,“ vykríkol Fico a začal sa zvliekať, aby s ním v Kremle nemali toľko práce, taký dobrý chalan to bol…
