Článek
Andrej Hlinka se rád díval do Váhu, vydržel se do něj bez hnutí dívat celé hodiny, maje u toho ruce sepnuté jako při modlitbě.
„Krásně si u toho vyčistím hlavu od politiky. Dívám se na vodu, vidím až na dno a nic mi, kromě slovenské samostatnosti, nechybí, vždyť i té Boží lásky mám habaděj,“ vysvětloval jednou Andrej Hlinka, proč se tak rád dívá do Váhu, i když je kněz a dodal. „Pořád lepší, než jezdit na koni. Na koni jezdí jen hlupáci.“
Andrej Hlinka to nemyslel samozřejmě zle. Na koni jezdí jen páni a to byli na Slovensku dlouho, vlastně už od příchodu Cyrila a Metoděj, pouze Maďaři, a Hlinka si dobře pamatoval, jak Maďaři utiskovali Slováky, jak si jezdili na koních, kterým zvonily podkovy, zatímco Slováci museli chodit bosí!
Ale dozvěděl se to profesor Masaryk, který byl synem slovenského kočího, a proto byl tátův bič jeho nejmilejší dětskou hračkou.
A to se ví, že ho to rozčílilo!
„Hlinka je hlupák!“ vykřikl a hned poručil, aby mu osedlali koně.
Na něm pak jezdil tryskem v lánské oboře, dokud se nesetmělo, tak dlouho mu trvalo, než se uklidnil, div koně přitom neschvátil.
A pak si myslete o někom, kdo má humanitní vzdělání, že to není hlupák jako Masaryk!