Článek
Jeden člověk, trochu postarší, ale ještě zdaleka ne starobní důchodce, který bydlí u nás na ubytovně ve čtvrtém, nejfanovějším patře, kde nejsou společné sprchy pro všechny pokoje, jako na jiných patrech, ale jen pro dva, tvrdí, že mobily za dvacet a víc tisíc jsou úplně zbytečná věc a lidé, již si je kupují, jsou totální blbci.
„Od mobilu chci a žádám jen jednu jedinou věc,“ říká tento člověk a hladí si u toho svou hlavu. „Chci a žádám od něj, aby se nerozbil a nepřestal fungovat, když do něj vší silou praštím desetikilovým kladivem. Žádný mobil za dvacet a víc tisíc, nevydrží, když do něj desetikilovým kladivem praštíte vší silou. Zkoušel jsem to hodně krát a vždy jsem ty krámy rozbil hned napoprvé, tak, že přestaly fungovat a nešly už ani opravit, proto bych si je nikdy nekoupil, ať vypadají sebelíp a dovedou všechno možné.“
Je dobré, že mezi námi žijí stále ještě rozumní lidé jako je tento člověk, který bydlí u nás v ubytovně na čtvrtém patře, protože dnes, v dnešní šílené a nenormální době má rozum už jen ten, s kým můžete ve všem, co říká, zcela a bezvýhradně souhlasit.
