Článek
Vila, ve které sídlí Institut Václava Klause, bez něhož by neexistoval volný trh takový, jak si Václav Klaus sám myslí, je opravdu nádherná, krásnější psinec u nás opravdu nenajdete.
Ani Schwarzenbergové nemají na svých zámcích takové psince a to jsou Schwarzenbergové nějací páni!
Ani já, když jdu kolem Institutu Václava Klause, nikdy neodolám a zazvoním na zvonek u jeho mřížkovaných vrat.
A sotva zazvoním, začnou ti, kteří v něm pracují až do úmoru, začnou zuřivě štěkat.
„Haf, haf, haf!“ ozývá se z Institutu Václava Klause, jak si tam všichni myslí, že už jim přinesli žrádlo, zbytky od Tykače, nebo z ruské ambasády.
Nejzuřivěji vždy štěká Jakl, ten se může urvat z řetězů, který je ovšem příliš pevný na to, aby se přetrhl. A nejněžněji ňafá prof. Václav Klaus, který nezapře své dobré gentlemanské vychování, na němž má lví podíl paní Livia a to i přesto, že Václav Klaus dlouho nevěděl,až do svých dvaceti let, co je to teplá voda.
„Pojď, Kikinko, tady máš granulku!“ říká každý, kdo slyší Václava Klause takto ňafat a chce ho podrbat za oušky, jako by opravdu byl nějaká Kikinka.
Ale sliny tečou mohutným proudem všem stejně, Jaklovi i Klausovi ještě dlouho potom, když už je jasné, že jim žrádlo nepřinesli.
Až půjdete, kolem zazvoňte si taky. Je to náramná prča a rozhodně to není týrání zvířat, vždyť to jsou všechno inteligenti, chlapi z křemene a pořádně tvrdé oceli, kteří nepohrdnou žádný výfukem…
