Článek
Pan učitel byl, bez jakéhokoliv nestřízlivého přehánění, velmi oblíbený.
Mohla za to nejen jeho vzorná, dá se říct ukázková pohlavní dospělost, ale též, a to především, bezprecedentní mravnost a morální výše, které bez problémů dosahoval. Tyto jeho charakterové vlastnosti činily pana učitele známým široko daleko a rovněž mu vynesly nejen velmi lichotivou, ale i velmi přiléhavou přezdívku Vyšší princip.
Plným právem, jelikož jednání, chování, jakož i skutky a činy pana učitele byly názornou demonstrací toho, jak se mají všechny myslitelné vyšší principy mravní uplatňovat v běžné životní praxi, aniž by bylo nutno použít neomluvitelné a odsouzeníhodné násilí.
Nebylo jediného kolegy pana učitele, který by si nepovzdechl, přišed domů z práce: „Kéž bych vždy činil, jednal a konal tak, jak koná, činí a jedná kolega Vyšší princip!“
Zkrátka a dobře, pan učitel byl nedostižným mravním vzorem pro všechny, to znamená konkrétně jak pro své kolegy, tak pro veškeré studentstvo školy, na níž blahodárně pedagogicky působil.
Toho podzimního rána vešel pan učitel do třídy jako vždy. Zapsal vše potřebné do elektronické třídnice a jal se zkoušet dle osvědčené pedagogické poučky, že zkoušení před tabulí je matkou opakované moudrosti.
Rozhlédl se po třídě a laskavě se zeptal: „Tak co, hoši? Chce jít někdo dobrovolně k tabuli a osvědčit tak svoji způsobilost získat známku výborně do celkové klasifikace?“
A skutečně se po takto položené otázce přihlásil jeden student, zatímco ostatní mladí lidé upírali své zraky na pana učitele.
Ale student, který se přihlásil, nechtěl prokázat své vědomosti, nýbrž se chtěl pana učitele na něco zeptat.
„Pane učiteli, je Putin válečný zločinec?“ zeptal se student pana učitele.
Pan učitel studentovi nevyhuboval za to, že se ptá na něco, co ani trochu nesouvisí s probíraným učivem, naopak se chápavě usmál.
„Ano, je pravda, že Rusko vede speciální vojenskou operaci na území Ukrajiny, jejíž územní celistvost samo uznalo výměnou za to, že ukrajinští fašisté nebudou vlastnit jaderné zbraně,“ přikývl pan učitel, aby ovšem dodal to hlavní a důležité. „Ale z hlediska vyššího principu mravního nemůžu o Putinovi prohlásit, že je to válečný zločinec, protože jej osobně neznám, na to byste se museli zeptat Jaromíra Nohavici.“
Panu učitel z hlediska vyššího principu mravního nelhal, když prohlásil, že nemůže označit Putina za válečného zločince, protože se s ním skutečně osobně neznal. Studenta však tato fundovaná a naprosto neprůstřelně vyargumentovaná odpověď neuspokojila.
Byl to zřejmě nějaký libtard, lepšočlověk a válečný štváč, protože se zeptal: „Proč tedy Rusko, není-li Putin válečný zločinec, záměrně útočí na civilní cíle, mnohdy přitom používajíc taktiku dvojitého úderu, proč vraždí ruskojazyčné civilní obyvatelstvo na území, které osvobozuje od ukrajinských fašistů, proč Rusové unášejí ukrajinské děti do Ruska?“ chtěl vědět ten mladý libtard a válečný štváč.
Ale pan učitel, náš Vyšší princip, si toho mladého fanatika šířícího nenávist vůči Rusku a s. Konečné, namazal na chleba.
„Ano, všechno to je možná pravda. Dejme tomu, že to Rusko snad skutečně dělá, i když o tom neexistují žádné hodnověrné důkazy,“ řekl pan učitel a pokračoval. „Ale z hlediska vyššího principu mravního nedokážu posoudit, nakolik to všechno Rusko dělá záměrně, protože nejsem vojenský expert. Je tak velmi pravděpodobné, že se ze strany Ruska nejedná o nějaký úmysl či jasný záměr.
Jelikož se ovšem velmi intenzívně zajímám o sport, tak můžu s čistým svědomím prohlásit, že z hlediska vyššího principu mravního je nepopiratelným zločincem každý, kdo brání ruským sportovcům v účasti na mezinárodních sportovních soutěžích, protože politika do sportu rozhodně nepatří!“
A sotva to pan učitel, přezdívaný Vyšší princip řekl, udělala se mu kolem hlavy oslnivě fosforeskující svatozář, protože každý, kdo bojuje v této svaté válce proti Západu a Anglosasům za svatou slovanskou věc, je sám, zcela automaticky, svatým…
