Článek
Maďarský ministr zahraničí Szijjárto je, dá se říct, docela skromný člověk, proto jej mají všude tam, kam přijede na zahraniční návštěvu, velmi rádi.
„Kéž by byli všichni ministři zahraničí tak skromní, jako vy, Maďarsko musí být nádherná země. Rádi jsme vás viděli, přijeďte zase!“ loučí se srdečně s tímto skromným mužem jeho hostitelé, ať už je to v Moskvě, v Pekingu, nebo v Pchjongjangu, kde ho mají vůbec nejraději.
A teď se mohl o skromnosti tohoto skvělého člověka a zapřisáhlého neliberálního demokrata do morku kosti přesvědčit i vůdce české opozice Andrej Babiš, kterého maďarský ministr zahraničí poctil svou neoficiální návštěvou, aby podpořil českou protivládní opozici v boji proti nové totalitě, financované Sorosem.
„Co si dáte na jídlo?“ zeptal se Babiš svého hosta poté, co mu maďarský ministr zahraničí vyřídil srdečné pozdravy od svého šéfa a předal mu Orbánův vlastnoručně psaný manuál na ovládnutí veřejnoprávních médií.
„Mně je to jedno, já jím všechno!“ usmál se Szijjárto.
„Všechno? Říkáte, že jíte všechno?“ usmál se i Babiš a obrátil se na nějakou zrzavou ženu, „prosím vás, Anetko, dejte tady pánovi naše čabajky z Kosteleckých uzenin, pán říká, že jí všechno.“
Zrzavá žena dala před maďarského ministra zahraničí talíř plný čabajek z Kosteleckých uzenin. Maďar se do nich hladově pustil a za chvíli je všechny spořádal.
„Nikdy jsem nejedl lepší čabajky!“ vydechl blaženě, když v něm zmizela poslední čabajka, „a věřte, že to neříkám proto, že jste nejlepší přítel našeho vůdce, pana Orbána. Naopak, nejlepší přátelé se poznají podle toho, že si mohou bez obav říct i nepříjemnou pravdu. Vaše čabajky jsou opravdu skvělé a já upřímně závidím lidu vaší země, že může jíst tak skvělé čabajky.“
„Meleme do nich teď před volbama motýle. To vymyslela tady slečna Anetka, vede mi kampaň,“ ukázal Babiš na zrzavou ženu, která se od Babiše nehnula na krok, a řekl jí, „Anetko, nabalte, prosím tady pánovi plný kamión našich čabajek pro mého nejlepšího přítele Viktora.“
„U nás v Maďarsku nemáme už žádné motýly. Bylo jich všude plno, sedali si člověku na ramena, byli docela krotcí a neškodní. Ale pak je všechny do jednoho vyhubil Soros, protože byli příliš maďarští a nechtěli si nechat změnit pohlaví. Co je dobré pro Maďarsko, není dobré pro Sorose, ani pro Fialu,“ povzdechl si maďarský ministr zahraničí a pak nastoupil do svého auta, protože se už venku setmělo a cesta byla zase volná.
To auto je černé, má kouřová skla a nejsou v něm žádná sedadla pro cestující. Jen na jeho podlaze bývá trochu shnilé slámy, do které se maďarský ministr zahraničí spokojeně zavrtá. A to je veškerý luxus, na který si tento skromný muž potrpí při svých soukromých zahraničních cestách.
„Je to prostě Maďar,“ řeknete si…
