Článek
Už delší čas pozorovalo na prof. Václavu Klausovi jeho blízké okolí určitý, tu méně, tu více nápadný neklid, který se projevoval nejvíce tím, že si prof. Václav Klaus přivlastňoval volně ležící psací potřeby, jako by se chystal podepsat nějakou masovou amnestii a udělat tak tlustou čáru za jakousi, ne zrovna pěknou minulostí.
Všichni z jeho blízkého okolí proto plácali prof. Václava Klause po zádech a říkali mu do očí holou pravdu, že je největším světovým géniem v libovolném oboru lidské činnosti. Ale tentokrát to nepomohlo, neklid nezmizel, ba naopak se neustále stupňoval.
Až jedné noci probudil paní Livii, přestože měla v uších špunty, jakési nelidské vytí. Paní Livie se s úlekem posadila na posteli a celá vyděšená spatřila prof. Václava Klause, jak u otevřeného okna vyje na měsíc jako zavilý šakal.
„Proboha, co blbneš, Vašku?! Nevíš, kolik je hodin! Vždyť vzbudíš sousedy, pošlou tě do Bohnic?!“ křikla na něj.
Po tomto manželčině napomenutí sice prof. Václav Klaus přestal výt, ale nelidský výraz z jeho tváře nezmizel.
„Vyju, protože bude válka. Jako tenkrát, když jsem velel pražskému povstání a generál Vlasov mi to celé zkazil,“ řekl prof. Václav Klaus.
„Jaká válka? Co to meleš?“ zeptala se manžela paní Livie.
„Koukal jsem na televizi. V televizi od rána do noci vidíme startující vojenská letadla a helikoptéry, střílející děla, letící drony, výbuchy, trosky domů. A spousty mrtvých. Probíhá intenzivní příprava na válku řinčením a šermováním slovy,“ odpověděl prof. Václav Klaus.
„Na jakou televizi to, proboha, koukáš?“ zvolala paní Livie.
„Na ruskou. Já ani na jinou než na ruskou televizi nekoukám,“ odpověděl prof. Václav Klaus. „Rusko je už na válku připravené. Putin mi to říkal. A taky mi Putin říkal, že on válku s Evropou nechce. To, znamená, že když Putin nechce válku s Evropou, protože je na ni Rusko připravené, tak Evropa na Rusko brzy zaútočí.“
„Myslíš, Vašku?“ zeptala se pochybovačně Live.
Tyto pochyby prof. Václava Klause nejspíše velmi ranily, protože se chytil za hlavu a z jeho nitra se vydral bolestný výkřik: Nikdo reálně neuměl představit hnus a utrpení opravdové války vyvolané Západem s masakry milionů mladých mužů a civilního obyvatelstva! Náš prezident má naivně a to, že armády slouží k zastrašení a reprezentaci, a ne ke vzájemnému masakrování“.
„Panebože, vždyť ty máš zase pravdu!“ vykřikla paní Livie.
„Západ chystá válku s Ruskem, ale Rusko je na válku připravené! Zase budou směřovat nekonečné vlaky na východ, aby odváželi na válečné jatka mladé muže!“ zavyl prof. Václav Klaus.
Paní Livie už na nic nečekala.
Strhla ze zdi ložnice starou loveckou pušku a podala ji prof. Václavu Klausovi: „Jdi, Vašku! Jdi, Vašku, a braň přístupové cesty k Moskvě! A vezmi s sebou i Vajgla a Jakla! To jsou stateční muži, ať hrozná válka skončí, co nejdřív!“
„Jdu! Jdu a vezmu s sebou Vajgla a Jakla, jsou to stateční muži!“ zvolal prof. Václav Klaus, vklouzl do domácích trepek a vyrazil s Vajglem a Jaklem bránit přístupové cesty k Moskvě, aby ta válka, na kterou je Rusko připravené, skončila co nejdřív, nejlépe do Vánoc.
