Článek
Když jde doba vpřed
Ve stockholmských parcích dnes potkáte něco, co bylo ještě před deseti lety téměř nepředstavitelné. Otec s kočárkem v růžové mikině. Holčičku v tričku s dinosaurem. Chlapce s nalakovanými nehty. A rodiče, kteří místo „holčička“ nebo „chlapeček“ používají neutrální oslovení „dítě“ či křestní jméno.
Ve Švédsku nejde jen o módní trend nebo internetovou debatu. Gender-neutral parenting se stal součástí širší diskuze o tom, jak společnost chápe gender, identitu, rodičovství a svobodu dítěte. Země, která už v roce 1974 jako první na světě zavedla genderově neutrální rodičovskou dovolenou, dnes opět stojí v centru globální kulturní debaty.
Genderová rovnost patří mezi základní pilíře švédské společnosti. Švédsko dlouhodobě patří mezi nejlépe hodnocené státy v oblasti gender equality a Světové ekonomické fórum ho pravidelně řadí mezi světové lídry v rovnosti mužů a žen. Téměř 80 % žen mezi 20 a 64 lety je ekonomicky aktivních, což magazín i oficiální statistiky prezentují jako důsledek dlouhodobých sociálních reforem a důrazu na rovné příležitosti.
Švédsko jako kolébka moderního rodičovství
Aby bylo možné pochopit fenomén gender-neutral výchovy ve Švédsku, je potřeba pochopit samotnou švédskou kulturu. Ve společnosti, kde otcové běžně zůstávají na rodičovské dovolené, kde stát podporuje sdílenou péči o děti a kde jsou školky vedeny k inkluzivnímu přístupu, působí gender-open parenting jako logické pokračování dlouhodobého vývoje.
Švédský systém rodičovské dovolené je často označován za jeden z nejštědřejších na světě. Otcové zde čerpají přibližně 30 % placené rodičovské dovolené, což je podle evropských statistik mimořádně vysoké číslo.
Právě v takovém prostředí začali někteří rodiče přemýšlet nad tím, zda děti od narození automaticky nezařazujeme do stereotypních rolí. Proč dostávají holčičky růžové oblečení a panenky, zatímco chlapci auta a stavebnice? Proč jsou některé emoce společensky „mužské“ a jiné „ženské“? A proč dítěti určujeme identitu ještě předtím, než ji samo začne chápat?
Švédsko je v otázce rodičovství o několik kroků vpředu
„Chci, aby moje dítě bylo tím, kým chce být“
Jednou z nejznámějších švédských matek spojených s tímto stylem výchovy je Gabriella Martenson ze Stockholmu. Jak popsala v rozhovoru pro BBC, ještě před narozením svého prvního dítěte se rozhodla, že nebude veřejně zdůrazňovat jeho biologické pohlaví.
„Chtěla jsem, aby byly tím, kým chtějí být. Nechci to rozhodovat za ně,“ vysvětlila Martenson BBC.
Své děti vychovává bez stereotypního dělení hraček nebo oblečení. Mohou si vybírat mezi vláčky, panenkami, šaty i sportovním oblečením. Podle ní nejde o jakési mazání genderu, ale o odstranění tlaku společnosti. Právě tento argument se v debatách objevuje nejčastěji. Zastánci gender-neutral výchovy tvrdí, že dítěti dávají větší svobodu, širší možnosti sebevyjádření a menší tlak na plnění tradičních genderových očekávání.
Fenomén „gender-open parenting“ se těší popularitě díky sociálním sítím
Ačkoli kořeny tohoto přístupu sahají už do 80. let a queer komunit, skutečný boom přišel až v poslední dekádě. Sociální sítě, debaty o LGBTQ+ právech a rostoucí diskuze o toxicitě genderových stereotypů způsobily, že se gender-neutral parenting dostal do mainstreamových médií. Velkou pozornost vyvolaly například švédské školky, které omezily používání zájmen „on“ a „ona“ a začaly používat genderově neutrální jazyk.
Švédsko zároveň zavedlo genderově neutrální jazyk i do širší společnosti. Do slovníku se dostalo neutrální zájmeno „hen“, které doplňuje tradiční „han“ (on) a „hon“ (ona). Zpočátku vyvolávalo ostré reakce, dnes je však běžnou součástí médií, škol i státních institucí.
Právě jazyk se stal jedním z největších symbolů kulturní změny ve Skandinávii.
Starší ročníky nejsou s progresem příliš spokojení
Genderová rovnost ve Švédsku není jen o dětech
Debata o výchově se ve Švédsku neodděluje od širší otázky genderové rovnosti. Země dlouhodobě prosazuje politiky, které mají odstranit rozdíly mezi muži a ženami v pracovním i soukromém životě. Diskriminace na pracovišti je ve Švédsku nelegální už od roku 1980 a zákon o diskriminaci z roku 2009 ukládá zaměstnavatelům aktivně podporovat rovnost a předcházet obtěžování.
V roce 2024 ženy ve Švédsku vydělávaly přibližně 90 % mezd mužů. Ve státních firmách tvořily ženy 53 % CEO pozic. Soukromý sektor ale zůstává výrazně mužsky dominantní.
Švédsko zároveň řeší i problémy mužů. Muži jsou častěji oběťmi pracovních úrazů, závislostí nebo sebevražd. V roce 2025 proto švédská vláda zahájila speciální přezkum problémů mladých mužů a chlapců z pohledu genderové rovnosti.
To je důležité i pro debatu o gender-neutral výchově, protože ve Švédsku totiž nejde pouze o práva žen nebo LGBTQ+ komunity, ale o redefinici samotných genderových rolí ve společnosti.
Proč je země symbolem progresivní Evropy
Diskuze o gender-neutral výchově nelze oddělit ani od švédského přístupu k LGBTQ+ právům. Švédsko bylo už v roce 1972 první zemí na světě, která umožnila právní změnu pohlaví. Od července 2025 zde navíc platí nový zákon, který umožňuje změnu právního genderu od 16 let se souhlasem rodiče nebo zákonného zástupce.
Zastánci gender-neutral parenting tvrdí, že právě taková výchova může dětem usnadnit život v případě, že se později identifikují mimo tradiční genderové normy. Podle nich zároveň děti vyrůstající v otevřeném prostředí často vykazují vyšší toleranci vůči odlišnostem, LGBTQ+ lidem i různým životním stylům.
Zajímavé je, že největší konflikty často nevznikají mezi rodiči a státem, ale uvnitř rodin. Mnoho rodičů popisuje nepochopení ze strany prarodičů nebo starších generací.
Gender-neutral výchova ve Švédsku pravděpodobně ještě dlouho zůstane jedním z nejdiskutovanějších témat moderní společnosti. Pro jedny představuje svobodu, otevřenost a budoucnost bez stereotypů. Pro druhé je symbolem příliš rychlé společenské změny, která může mít nečekané důsledky. Stejně jako kdysi redefinovalo rodičovskou dovolenou, work-life balance nebo přístup k rovnosti mužů a žen, dnes testuje i nové hranice rodičovství a identity.
Ať už člověk stojí na jakékoli straně debaty, jedno je zřejmé: otázky kolem gender identity, moderního rodičovství a výchovy dětí budou v příštích letech formovat nejen Švédsko, ale pravděpodobně i zbytek Evropy.
