Článek
Sokotra vypadá jako planeta, na které lidstvo ještě nebylo
Představte si ostrov, na kterém ze země vyrůstají stromy připomínající obrovské deštníky, jejichž větve se rozbíhají do všech stran jako podivná chapadla. Mezi nimi se objevují masivní sukulenty, vápencové skály, bílé písečné duny a hory zahalené v mlze. Pobřeží lemují tyrkysové laguny a pod hladinou pokračuje další svět plný korálů a ryb.
Kdyby se podobná krajina objevila ve filmu o vzdálené exoplanetě, nejspíš bychom ji považovali za výsledek počítačového efektu.
Jenže Sokotra je skutečná a leží v Indickém oceánu, mezi Arabským poloostrovem a Africkým rohem. Patří Jemenu a právě její dlouhodobá izolace pomohla vytvořit přírodní svět, který působí téměř jako výsledek experimentu mimozemské evoluce.
Ostrov se vyvíjel téměř sám
Souostroví Sokotra se nachází v severozápadní části Indického oceánu poblíž Adenského zálivu. Tvoří ho hlavní ostrov Socotra a menší ostrovy Abd al-Kuri, Samha a Darsa spolu s několika skalnatými ostrůvky.
Na mapě může Sokotra působit jako malý izolovaný kus země. Z geologického hlediska je ale její příběh mnohem starší. Ostrov je kontinentálního původu a představuje fragment dávného pevninského světa spojeného s jižním superkontinentem Gondwanou. Nejde tedy o klasický vulkanický ostrov, který vznikl postupným hromaděním lávy uprostřed oceánu.
Právě izolace však byla pro vývoj místní přírody zásadní. Rostliny a živočichové se po dlouhé období přizpůsobovali podmínkám, jenž byly specifické právě pro Sokotru. Výsledkem je mimořádně vysoký stupeň endemismu.
UNESCO uvádí, že na Sokotře roste 825 druhů rostlin, přičemž 307 z nich, tedy přibližně 37 procent, je endemických. Ještě výraznější je situace u některých skupin živočichů: kolem 90 procent místních druhů plazů a 95 procent druhů suchozemských plžů se nevyskytuje nikde jinde na světě.
To je jeden z hlavních důvodů, proč se Sokotra označuje za Galapágy Indického oceánu.
Na Sokotře se vyskytuje několik endemických druhů
Strom, který se stal symbolem mimozemské krajiny
Největší celebritou zdejší vegetace je bezpochyby dračí strom neboli Dracaena cinnabari. Jeho koruna připomíná obrovský deštník obrácený vzhůru nohama. Silné větve se rozdělují do husté geometrické struktury a nad kmenem vytvářejí zelený baldachýn. Na první pohled je jasné, proč právě tento strom sehrál tak velkou roli v tom, že se Sokotra dostala mezi nejpodivnější místa na světě.
Ještě podivnější je však jeho historie.
Dračí strom produkuje tmavě červenou pryskyřici známou jako „dračí krev“. Když vytéká z poškozeného kmene či větví, její barva připomíná krev. Odtud pochází i tradiční označení stromu. V arabštině se pro něj používá název Dam al-Akhwain, tedy „krev dvou bratrů“.
Dračí krev měla po staletí obchodní i léčebný význam. Sokotra byla známá svou pryskyřicí, kadidlem, myrhou, aloe a dalšími přírodními produkty už ve starověku. Ostrov ležel na důležitých námořních trasách Indického oceánu a jeho zvláštní přírodní produkty se dostávaly do vzdálených částí tehdejšího světa.
Dračí strom se navíc dokonale přizpůsobil místním podmínkám. Jeho tvar není jen bizarní estetickou zvláštností. Hustá koruna pomáhá zachytávat vlhkost a vytváří mikroklima, které může být důležité pro samotný strom i organismy v jeho okolí.
I sukulenty vypadají jako z jiné galaxie
Dračí strom ale rozhodně není jedinou rostlinou, která na Sokotře působí neobvykle.
Jedním z dalších ikonických druhů je socotrská forma pouštní růže, známá jako Adenium obesum subsp. sokotranum. Její masivní, zduřelý kmen může připomínat obrovskou láhev nebo baňatý organismus z nějakého sci-fi filmu. Rostlina ukládá vodu do svého těla, což je v prostředí s nedostatkem vláhy zásadní adaptační strategie.
Další zvláštností je stromová okurka, Dendrosicyos socotrana, jenž je podle svého vzhledu téměř někde na hranici mezi stromem a sukulentem. Její silný kmen a schopnost nakládat s vodou ukazují, jak odlišně může vegetace vypadat, když se miliony let vyvíjí pod tlakem izolovaného a náročného prostředí.
A právě tady se ukazuje, že označení „mimozemská krajina“ není jen efektní fráze pro sociální sítě. Sokotra skutečně představuje jeden z nejzajímavějších příkladů toho, jak může evoluce vytvořit formy, které jsou na první pohled téměř neuvěřitelné.
Obyvatelé Sokotry se museli přizpůsobit životním podmínkám na ostrově
Krajina plná kontrastů
Při představě Socotry si mnoho lidí vybaví především zmiňované dračí stromy. Jenže ostrov nabízí mnohem víc. Jeho krajina se skládá z pobřežních plání, vápencových plošin a hornatého vnitrozemí. Nad tím vším se mění charakter prostředí podle nadmořské výšky, množství srážek a působení monzunových větrů.
Na jednom místě můžete narazit na suchou, téměř pouštní krajinu, o kus dál se objeví zelenější horské údolí a následně se před vámi otevře pohled na pobřeží s průzračnou vodou. Sokotra tak není jednou konkrétní krajinou. Je to spíš mozaika prostředí, která se neustále mění.
K tomu se přidávají obrovské písečné duny, jejichž hladké linie vytvářejí v kontrastu s ostrými vápencovými masivy a bizarními stromy scenérie, které vypadají jako vystřižené z postapokalyptického filmu.
A co teprve oceán! Průzračné laguny, korálové útesy a bohatý podmořský život připomínají, že mimořádná biodiverzita ostrova nekončí na souši. UNESCO na svém seznamu zmiňuje 253 druhů útesotvorných korálů, 730 druhů pobřežních ryb a přibližně 300 druhů krabů, humrů a krevet.
Galapágy Indického oceánu nejsou jen marketingová přezdívka
O Sokotře se často píše jako o nejpodivnějším ostrově světa nebo o místě, jenž vypadá jako jiná planeta. Za poetickými přirovnáními ale stojí tvrdá biologická fakta. UNESCO označilo Socotru za světové dědictví v roce 2008 právě kvůli její mimořádné biodiverzitě. Souostroví je považováno za jedno z biologicky nejvýznamnějších ostrovních území na světě.
Výjimečné přitom nejsou jen rostliny. Na ostrově žije například 34 druhů plazů, z nichž přibližně 90 procent je endemických. Výrazný je také endemismus suchozemských plžů. Souostroví zároveň hostí 192 druhů ptáků, mezi nimiž jsou rezidentní i migrující druhy.
Takové statistiky vysvětlují, proč je Sokotra tak důležitá pro vědce i ochránce přírody. Když určitý druh existuje pouze na jednom izolovaném ostrově, ztráta jeho jediného přirozeného prostředí může znamenat ztrátu celého druhu.
Příroda stala způsobem života
Na ostrově žijí lidé, kteří se po generace naučili fungovat v prostředí, které není jednoduché. Tradičně se živili například chovem koz, ovcí, skotu a velbloudů, rybolovem, drobným zemědělstvím a sběrem přírodních produktů. Jejich způsob života byl po staletí úzce propojený s místní krajinou. Voda je zde vzácným zdrojem, pastviny nejsou nekonečné a podmínky se výrazně mění podle ročního období.
Tradiční pravidla proto pomáhala určovat, kde a kdy se mohou pást zvířata, jak využívat vodní zdroje nebo které přírodní zdroje lze sbírat. Právě tato forma místní znalosti byla důležitou součástí toho, proč se unikátní přírodní prostředí Sokotry dochovalo v tak mimořádné podobě.
Člověk se stal nedílnou součástí tamní přírody.
O překrásné laguny není na ostrově nouze
Jazyk nemá vlastní písemnou tradici
Stejně fascinující jako příroda je kulturní dědictví ostrova. Místní obyvatelé tradičně hovoří jazykem soqotri, který patří mezi moderní jihosemitské jazyky. Je příbuzný dalším jazykům jižní Arábie a existuje v několika místních variantách. Vedle něj se používá také arabština.
Soqotri přitom dlouho fungoval především jako mluvený jazyk bez vlastní rozsáhlé písemné tradice. S modernizací, školstvím a stále intenzivnějším kontaktem s arabsky mluvícím světem čelí otázce svého dalšího přežití.
Ostrov se stal také místem, kde se střetává tradiční způsob života s moderním světem.
Destinace opředená mýty a příběhy o monstrech
Není překvapivé, že tak izolované místo inspirovalo celé generace cestovatelů k vytváření fantastických příběhů. Ve starověku byla Sokotra známá jako zdroj kadidla, myrhy, aloe a dračí krve. Její poloha na námořních trasách z ní zároveň vytvořila místo, které znali obchodníci a mořeplavci.
V evropských a arabských představách se postupně objevily příběhy o kouzelnících, džinech, obrovských ptácích, hadech a dalších podivuhodných tvorech. Starověcí cestovatelé popisovali ostrov jako tajemné a neobvyklé místo na okraji známého světa.
Samotný původ názvu Sokotra navíc není zcela jistý. Objevují se různé teorie, od sanskrtského výrazu spojovaného s „ostrovem blaženosti“ až po možné arabské vysvětlení odkazující na obchod a kapky kadidlové pryskyřice.
Monzun dokázal ostrov na čas odříznout od světa
V období od června do září zde působí jihozápadní monzun, který přináší velmi silné větry a rozbouřené moře. V minulosti mohl být ostrov během tohoto období prakticky odříznutý od okolního světa. Rybolov se stával obtížným a místní obyvatelé se přesouvali z některých pobřežních oblastí do chráněnějších horských částí.
Pro obyvatele to znamenalo každoroční přizpůsobení životního rytmu přírodním podmínkám. Pro cestovatele zase připomínku, že Sokotra není tropický ostrov ve stylu katalogové dovolené. Je to drsná krajina, jejíž podoba je výrazně ovlivněna přírodními silami.
Místo, které internet proměnil v cestovatelský sen
Fotografie dračích stromů a surrealistické krajiny udělaly ze Sokotry jeden z nejvyhledávanějších příkladů „places on Earth that look like another planet“. Na sociálních sítích se objevují snímky, které působí téměř jako koncept art ze sci-fi filmu. Jenže právě popularita představuje pro tak citlivý ekosystém také potenciální problém.
UNESCO upozorňuje mimo jiné na rizika spojená s budováním infrastruktury, nadměrným spásáním a využíváním přírodních zdrojů. Mezi potenciální hrozby patří také neudržitelný turismus a invazivní druhy, což vytváří zvláštní paradox.
Sokotra je atraktivní právě proto, že si uchovala něco, co jiné části světa postupně ztratily. Čím více lidí ji chce vidět, tím větší tlak může na toto křehké prostředí vznikat.
Je ostrov v dnešní době přístupný návštěvníkům?
Sokotra může na fotografiích působit jako exotický, relativně klidný ostrov daleko od konfliktů pevninského Jemenu. To ale neznamená, že je dnes možné automaticky označit ji za bezpečnou turistickou destinaci.
Aktuální doporučení britského ministerstva zahraničí z července 2026 varuje před veškerými cestami do Jemenu kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Upozorňuje také na omezenou možnost konzulární pomoci a bezpečnostní rizika spojená s dopravou a pohybem v zemi.
Sokotra proto není místem, kam by měl člověk vyrazit jen proto, že na Instagramu objevil několik dechberoucích fotografií. Pokud se situace někdy změní a cestování bude možné, bude stejně důležité přemýšlet nejen o tom, jak ostrov vidět, ale také jak ho navštěvovat způsobem, který nebude poškozovat jeho výjimečnou přírodu a respektuje místní obyvatele.
