Článek
Země šťastných lidí, která se potýká s osamělostí
Švédsko se pravidelně umisťuje na předních příčkách žebříčků kvality života a nejšťastnějších zemí světa. Přesto se zde v posledních letech stále častěji mluví o fenoménu, který odborníci označují jako „epidemii samoty“. Nejde přitom pouze o subjektivní pocit. Výzkumy ukazují, že osamělost může mít na lidské zdraví podobně závažné dopady jako kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu.
Situace je ve Švédsku specifická. Přibližně 41 procent obyvatel žije v jednočlenných domácnostech, což patří k nejvyšším podílům na světě. Zhruba 23 procent Švédů uvádí, že zažívá mírnou osamělost, 13 procent nemá žádného blízkého přítele a tři procenta populace trpí závažnou osamělostí. Odborníci přitom rozlišují několik druhů samoty – sociální, emocionální a existenciální. Každá z nich může mít jiné příčiny i dopady na duševní zdraví.
Švédsko zavedlo Národní den proti nedobrovolné samotě
Dne 5. června 2026 udělala švédská vláda další významný krok. Ve spolupráci s Folkhälsomyndigheten vyhlásila vůbec první Švédský den proti nedobrovolné samotě. Iniciativu představil ministr sociálních věcí Jakob Forssmed společně se zástupci firemního sektoru.
Cílem není pouze upozornit na rostoucí problém osamělosti ve společnosti, ale také podpořit konkrétní kroky vedoucí k větší sounáležitosti. Podle vlády se stovky tisíc lidí ve Švédsku cítí často osamělé bez ohledu na věk, sociální postavení nebo životní situaci. Alarmující jsou zejména údaje týkající se mladých lidí. Každá pátá dívka uvádí, že se cítí osaměle často nebo neustále, a pět procent školáků tvrdí, že nemá nikoho, komu by se mohli svěřit se svými problémy.
Švédská vláda zároveň zdůrazňuje, že boj proti samotě není pouze otázkou zdravotnictví. Týká se školství, pracovního trhu, podnikání, místních komunit i každodenních mezilidských vztahů.
Národní strategie proti samotě jako první svého druhu
Již v roce 2024 zveřejnila švédská agentura veřejného zdraví rozsáhlou situační analýzu mapující rozsah osamělosti v zemi. Na jejím základě vznikla první národní strategie proti osamělosti, kterou vláda představila v následujícím roce.
Základní myšlenka strategie je jednoduchá: lidé potřebují cítit, že někam patří. Klíčovou roli proto hrají dostupná a přívětivá místa setkávání. Nejde jen o komunitní centra nebo kulturní domy, ale také o kavárny, knihovny, obchody, sportovní kluby či veřejné akce. Podle švédských odborníků vzniká pocit sounáležitosti především v běžných každodenních situacích.
Strategie proto podporuje vytváření prostředí, kde je pro lidi snadné navazovat kontakty a udržovat sociální vazby. Zvláštní důraz je kladen na mladé lidi, seniory, osoby se zdravotním postižením a ty, kteří jsou mimo pracovní trh.
Proč jsou nejosamělejší právě mladí Švédové?
Možná největším překvapením současných výzkumů je skutečnost, že největší problém s osamělostí nemají senioři, ale mladí dospělí. Mladí lidé pociťují dvojnásobnou míru osamělosti oproti nejstarším respondentům, třikrát více depresivních příznaků a až sedmkrát vyšší úroveň úzkostí. Současně mají pocit menší finanční jistoty a častěji postrádají smysl života.
Výzkumníci upozorňují na paradox moderní doby. Mladá generace je neustále propojená prostřednictvím sociálních sítí, přesto se cítí izolovanější než kdykoli předtím. Sociální média totiž často vytvářejí iluzi propojení, aniž by nahrazovala skutečné mezilidské vztahy.
Sociální sítě jako nový rizikový faktor
Během diskusí odborníků na severské konferenci o veřejném zdraví zazníval opakovaně jeden motiv: nadměrný čas strávený online.
Experti upozorňují, že digitální komunikace sice rozšiřuje možnosti kontaktu, ale zároveň může nahrazovat skutečné sociální interakce. Mladí lidé tráví stále více času před obrazovkami a méně času v prostředí, kde vznikají přirozené vztahy. S osamělostí se navíc často pojí další problémy, jako jsou poruchy spánku, úzkosti nebo zhoršující se duševní zdraví.
Podle odborníků nestačí pouze omezovat používání technologií. Důležitější je vytvářet příležitosti, které lidi přirozeně přivedou k osobním setkáním a společným aktivitám.
Pravidelné aktivity fungují lépe než speciální programy proti samotě
Zajímavý poznatek přinášejí také zkušenosti neziskových organizací. Podobné závěry přinášejí také zkušenosti norské organizace Frivillighet Norge, které jsou vzhledem k podobnému severskému společenskému prostředí relevantní i pro Švédsko. Mnohem lépe fungují běžné zájmové aktivity, kde se mohou setkávat s lidmi, kteří sdílejí stejné koníčky a zájmy.
Odborníci zdůrazňují, že nejúčinnějším lékem na osamělost jsou pravidelné sociální kontakty. Nezáleží tolik na typu aktivity, ale na její kontinuitě. Může jít o sportovní klub, pěvecký sbor, dobrovolnictví, komunitní zahradu nebo pravidelná sousedská setkání.
Právě proto švédská strategie podporuje dlouhodobé komunitní programy namísto krátkodobých projektů.
Boj proti samotě začíná na pracovišti
Švédská vláda zároveň zdůrazňuje význam pracovního prostředí. Pro mnoho lidí představuje zaměstnání nejdůležitější sociální síť v každodenním životě. Kvalitní vztahy mezi kolegy mohou fungovat jako ochranný faktor proti stresu, úzkostem i pocitům izolace.
Do vládní iniciativy se proto zapojily také firmy, které vytvářejí programy podporující inkluzi, dobrovolnictví a budování mezilidských vztahů na pracovišti. Podle ministerstva sociálních věcí totiž pocit, že je člověk viděn, slyšen a respektován, významně ovlivňuje nejen psychickou pohodu, ale také pracovní výkon.
Švédský přístup ukazuje, že osamělost není jen osobní problém jednotlivce. Stává se společenskou výzvou s dopady na zdraví, ekonomiku i kvalitu života. Země proto přestává vnímat samotu jako soukromou záležitost a začíná ji řešit podobně systematicky jako jiné zdravotní problémy.
Zdroj: referingen.se, swedenherald.com, studie internationaljournalofwellbeing.org, studie regenringen.se, studie I. folkhalsomyndigheten.se, studie II. folkhalsomyndigheten.se, studie III. folkhalsomyndigheten.se, studie IV. folkhalsomyndigheten.se
