Švédsko bojuje s osamělostí placeným časem na přátele

Moderní život je plný paradoxů. Nikdy jsme nebyli propojenější díky technologiím, sociálním sítím a komunikačním aplikacím, přesto stále více lidí přiznává, že se cítí osaměle. Práce, péče o rodinu, domácnost a nekonečný proud povinností často odsouvají osobní vztahy na druhou kolej. Přátelství, která bývala přirozenou součástí každodenního života, se dnes musí plánovat týdny dopředu. Právě na tento problém reaguje nový trend označovaný jako friendcare, což doslova znamená péče o přátelství.

Zatímco firmy po celém světě investují do programů zaměřených na fyzické a duševní zdraví zaměstnanců, ve Švédsku se objevila otázka, zda by součástí firemního wellbeingu neměly být také mezilidské vztahy.

Průkopníkem tohoto přístupu se stal švédský lékárenský řetězec Apotek Hjärtat. Firma spustila pilotní projekt, v jehož rámci dostávají zaměstnanci 15 minut týdně, případně jednu hodinu měsíčně během pracovní doby, kterou mohou věnovat výhradně svým sociálním vztahům.

Nejde přitom o další pracovní meeting ani týmový teambuilding. Zaměstnanci mohou tento čas využít k telefonátu příteli, domluvení společného setkání, napsání zprávy někomu, s kým dlouho nemluvili, nebo dokonce k osobní schůzce. Kromě placeného času dostávají účastníci projektu také finanční příspěvek ve výši 1 000 švédských korun ročně, což odpovídá přibližně 2 200 korunám českým, které mohou využít na aktivity spojené s přátelstvím.

Název friendcare navíc není náhodný. Ve švédštině vznikl jako slovní hříčka inspirovaná pojmem friskvård, což je běžný zaměstnanecký benefit zaměřený na podporu zdraví prostřednictvím sportu, masáží nebo relaxačních aktivit. Friendcare tak představuje jakousi „péči o vztahy“, která má být stejně důležitá jako péče o tělo.

Jednou z účastnic projektu je pětačtyřicetiletá Yasmine Lindberg, která pracuje v pobočce Apotek Hjärtat ve městě Kalmar na jihu Švédska. Po rozchodu s partnerem před čtyřmi lety si začala uvědomovat, jak výrazně se její společenský život změnil. Mnoho společných známých se postupně vzdálilo a péče o dospívající děti jí navíc nechávala jen minimum energie na budování nových vztahů.

Yasmine popisuje situaci, kterou dobře znají miliony lidí po celém světě. Po náročném pracovním dni často nezbývá síla na telefonát, organizaci setkání ani na spontánní návštěvu přátel. Friendcare jí však poskytl impuls, který sama označuje jako „nakopnutí“, jež potřebovala.

Výsledek? Více kontaktu s přáteli, více společenských aktivit a především větší pocit spokojenosti. Sama říká, že se díky projektu cítí šťastnější a připomíná, že skutečný život nelze nahradit pouze online komunikací.

Důvod, proč švédská vláda bere osamělost tak vážně, souvisí s rostoucím množstvím vědeckých důkazů. Světová zdravotnická organizace označila sociální izolaci za významný globální zdravotní problém. Dlouhodobá osamělost bývá spojována s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, depresí, úzkostí, mrtvice i předčasného úmrtí.

Švédský ministr zdravotnictví Jakob Forssmed proto upozorňuje, že osamělost není pouze soukromým problémem jednotlivců. Má dopad na zdravotnictví, ekonomiku i produktivitu práce. Vyšší nemocnost, pracovní neschopnosti a psychické potíže totiž představují významnou zátěž pro veřejné rozpočty i zaměstnavatele.

Právě proto vznikla v roce 2025 první národní strategie Švédska zaměřená na boj proti osamělosti. Její součástí je výzva k užší spolupráci mezi státem, samosprávami, neziskovým sektorem, výzkumníky a podniky.

Přestože bývá Švédsko pravidelně řazeno mezi země s nejvyšší kvalitou života na světě, statistiky ukazují i druhou stranu mince. Podle dat švédského statistického úřadu z roku 2024 nemá přibližně 8 % dospělých ani jednoho blízkého přítele. Výzkumy Evropské unie navíc naznačují, že zhruba 14 % obyvatel země se cítí osaměle často nebo alespoň po určitou část času.

Psycholog Daniel Ek upozorňuje na několik faktorů. Vedle dlouhých tmavých zim a klimatických podmínek hraje roli také kulturní nastavení společnosti. Švédové si tradičně velmi cení osobního prostoru, soukromí a nezávislosti. To sice přináší vysokou míru autonomie, ale někdy také komplikuje navazování nových vztahů.

Dalším faktorem je vysoký počet jednočlenných domácností. Více než 40 % domácností ve Švédsku obývá pouze jedna osoba, což podle odborníků zvyšuje riziko sociální izolace.

Zajímavé je, že iniciativa nezůstává pouze u jedné firmy. Apotek Hjärtat je součástí sítě nazvané „Together Against Involuntary Loneliness“, kterou založil ministr Jakob Forssmed. Do projektu se zapojilo přibližně dvacet významných severských společností včetně IKEA, hotelové skupiny Strawberry nebo bytového družstevního svazu HSB.

Firmy si vzájemně sdílejí zkušenosti a hledají způsoby, jak vytvářet prostředí podporující sociální kontakty. V severošvédském městě Piteå například vznikl program, který zaměstnancům poskytuje příspěvky na společné kulturní akce, koncerty nebo divadelní představení.

Podle odborníků mají podobné iniciativy potenciál snižovat bariéry mezi lidmi a usnadňovat vznik hlubších mezilidských vazeb.

Ještě před několika lety by myšlenka placeného času na přátele zněla jako kuriozita. Dnes se však stává součástí širší debaty o duševním zdraví, work-life balance a kvalitě života. Zatímco dříve zaměstnavatelé podporovali hlavně fyzickou kondici zaměstnanců, stále více firem si uvědomuje, že lidské vztahy mohou mít na zdraví a pracovní výkon stejně zásadní vliv.

První výsledky pilotního projektu naznačují vyšší životní spokojenost účastníků. Zda se friendcare stane novým standardem firemních benefitů, zatím není jasné. Jedno je ale jisté: v době, kdy odborníci stále častěji mluví o epidemii osamělosti, začínají být přátelství vnímána nejen jako osobní záležitost, ale také jako důležitá součást veřejného zdraví.

Možná tak stojíme na začátku nové éry, kdy se vedle péče o tělo a psychiku bude stále více mluvit i o aktivní péči o vztahy. A právě friendcare ukazuje, že někdy může stačit pouhých patnáct minut týdně, aby se člověk cítil méně sám.

Zdroj: nypost.com, bbc.com