Technologie nám měly usnadnit život. Místo toho nás vyčerpávají

Ještě před několika desetiletími trávila většina lidí velkou část dne fyzickou prací. Dnes nám technologie pomáhají téměř ve všem. Nakupujeme online, komunikujeme během několika sekund s lidmi na druhém konci světa a mnoho pracovních úkolů zvládne software rychleji než člověk. Logika by napovídala, že bychom měli mít více volného času, více energie a méně stresu. Realita však vypadá jinak.

Problém se však neskrývá v samotných technologiích, ale v tom, jak zásadně změnily tempo života. Každá nová technologie sice odstranila určitou námahu, současně však vytvořila nové požadavky na naši pozornost. Moderní člověk dnes nečelí fyzickému přetížení, ale především informačnímu a mentálnímu přetížení. Mozek je vystaven nepřetržitému proudu zpráv, notifikací, e-mailů, videí a rozhodnutí, která musí zpracovávat od rána do večera. Výsledkem je stav, který odborníci označují jako kognitivní přetížení neboli cognitive overload. Výzkumy ukazují, že právě nadměrné množství informací a neustálé přepínání pozornosti významně přispívají k psychické únavě.

V posledních letech se stále častěji objevuje pojem digitální únava. Jde o stav psychického vyčerpání způsobeného dlouhodobou interakcí s digitálními zařízeními. Zatímco naši prarodiče byli unavení především fyzicky, dnešní generace bývá vyčerpaná mentálně.

Lidský mozek nebyl evolučně připraven na prostředí, ve kterém každou minutu přijímá desítky podnětů. Během jediného dne zkontroluje průměrný uživatel telefon až stokrát. Každé upozornění aktivuje pozornost, přeruší soustředění a nutí mozek přepínat mezi úkoly. Přestože se tato přerušení zdají zanedbatelná, jejich kumulovaný efekt může být obrovský. Digitální únava souvisí s vyšší mírou stresu, sníženou produktivitou, problémy se soustředěním i příznaky vyhoření.

Jedním z největších paradoxů moderní doby je skutečnost, že technologie odstranily hranici mezi prací a odpočinkem. Dříve člověk odešel z kanceláře nebo továrny a pracovní den skončil. Dnes nosíme práci v kapse.

E-maily, firemní chaty, pracovní skupiny na WhatsAppu nebo Teams vytvářejí dojem, že bychom měli být dostupní prakticky kdykoliv. Tento fenomén odborníci označují jako „availability pressure“ neboli tlak být stále k dispozici. Výzkumy ukazují, že samotné vědomí, že může přijít pracovní zpráva nebo důležitá notifikace, zvyšuje mentální únavu, a to i ve chvíli, kdy telefon aktivně nepoužíváme. Mozek zůstává v pohotovostním režimu a nedokáže plně regenerovat.

Každý den čteme více informací, než kolik běžný člověk ve středověku získal za celý život. Přestože se tento údaj často používá jako metafora, dobře vystihuje realitu současného světa.

Mozek musí neustále filtrovat, co je důležité a co nikoliv. Sociální sítě, zpravodajské weby, podcasty, newslettery a videoplatformy soupeří o naši pozornost. Tento nekonečný proud obsahu vytváří takzvanou informační únavu. Právě nadměrná informační zátěž vede k vyšší míře stresu, nerozhodnosti a pocitu zahlcení. Člověk paradoxně získává více informací než kdykoliv předtím, ale zároveň se cítí méně soustředěný a více vyčerpaný.

Kvalitní spánek představuje základ lidské energie. Právě zde však technologie zasahují nejvýrazněji. Modré světlo z obrazovek potlačuje tvorbu melatoninu, hormonu odpovědného za usínání. Ještě větší problém však představuje psychická stimulace.

Mnoho lidí tráví poslední minuty před usnutím na sociálních sítích nebo sledováním videí. Mozek tak místo postupného uklidnění pokračuje ve zpracovávání nových informací. Výsledkem bývá horší kvalita spánku, častější probouzení a pocit neodpočinutí i po dostatečně dlouhém spánku. Nejnovější výzkumy potvrzují souvislost mezi nadměrným používáním digitálních zařízení, informačním přetížením a poruchami spánku. Odborníci upozorňují, že právě nekvalitní spánek je jedním z hlavních důvodů, proč se lidé cítí neustále unavení.

Možná to znáte. Po náročném dni si konečně sednete na gauč s tím, že si odpočinete. Jenže místo skutečného relaxu otevřete Instagram, TikTok nebo YouTube. Za dvacet minut zjistíte, že jste viděli desítky videí, přečetli několik zpráv a možná i objednali něco, co jste vlastně vůbec nepotřebovali. Přesto se necítíte odpočatí. Vaše hlava je totiž plná nových podnětů.

Právě v tom spočívá jeden z největších paradoxů dnešní doby. Odpočinek jsme zaměnili za další formu konzumace obsahu. Mozek přitom nerozlišuje, jestli zpracovává pracovní e-mail nebo dvacáté video s receptem na těstoviny. Neustále přijímá nové informace, vyhodnocuje je a zaměstnává naši pozornost. Skutečný odpočinek ale vypadá jinak. Někdy je to obyčejná procházka, čtení knihy, zahradničení nebo chvíle ticha bez obrazovek. Právě tehdy má mozek šanci opravdu vypnout.

Stále častěji se mluví o stavu označovaném jako wired but tired. Volně přeloženo znamená, že je člověk současně vyčerpaný i přebuzený. Tělo si žádá odpočinek, ale hlava jede na plné obrátky. Večer nemůžeme usnout, protože přemýšlíme o práci, kontrolujeme telefon nebo bezmyšlenkovitě scrollujeme na sociálních sítích. Ráno pak vstáváme unavení a celý koloběh začíná znovu.

Na vině není jen množství povinností. Významnou roli hraje také stres, neustálá dostupnost a fakt, že si během dne dopřáváme jen minimum skutečných pauz. Mnozí z nás jedí u počítače, cestou domů vyřizují telefonáty a večer ještě odpovídají na zprávy. Mozek tak prakticky nedostává prostor k regeneraci.

Nástroje založené na umělé inteligenci dnes zvládnou během několika minut vytvořit prezentaci, přeložit text, naplánovat schůzky nebo pomoci s administrativou. Teoreticky bychom díky tomu měli pracovat méně. V praxi se ale často děje pravý opak.

Jakmile nějakou činnost zvládneme rychleji, máme tendenci ušetřený čas okamžitě zaplnit dalšími úkoly. Odpovíme na více e-mailů, přijmeme další zakázku nebo si vytvoříme delší seznam povinností. Produktivita roste, ale pocit klidu nikoliv. Psychologové tomu říkají produktivní paradox. To znamená, že čím efektivnější jsme, tím vyšší očekávání na sebe často klademe.

Technologie však samy o sobě nejsou nepřítelem. Mohou být skvělým pomocníkem, pokud je používáme vědomě. Problém nastává ve chvíli, kdy máme pocit, že musíme být díky nim neustále rychlejší, výkonnější a dostupnější.

Zajímavé je, že lidé dnes mají k dispozici více nástrojů pro organizaci času než kdykoli předtím. Kalendáře se synchronizují mezi zařízeními, aplikace připomínají schůzky, chytré hodinky hlídají denní režim a umělá inteligence pomáhá plánovat práci. Přesto má mnoho lidí pocit, že vůbec nestíhá.

Jedním z důvodů je, že dnešní svět nabízí nekonečné množství možností. Nejde jen o práci. Máme pocit, že bychom měli pravidelně cvičit, zdravě vařit, cestovat, číst knihy, učit se cizí jazyk, sledovat aktuální dění, být aktivní na sociálních sítích a zároveň trávit dostatek času s rodinou i přáteli. To všechno vytváří tlak, který předchozí generace v takové míře nezažívaly.

K tomu se přidává fenomén FOMO neboli Fear of Missing Out, tedy strach, že nám něco uteče. Sociální sítě nám každý den ukazují, co všechno ostatní zvládají, kam cestují nebo jak úspěšní jsou. Není divu, že pak máme pocit, že bychom měli dělat víc, i když jsme už dávno na hranici svých sil.

Dlouhodobé vyčerpání se neprojevuje jen tím, že bychom si nejraději zdřímli po obědě. Může se objevit horší soustředění, podrážděnost, časté zapomínání, bolesti hlavy nebo pocit, že nás i drobné úkoly stojí nepřiměřené množství energie. Někdy se přidávají problémy se spánkem, častější nachlazení nebo ztráta motivace.

Pokud únava přetrvává týdny či měsíce a odpočinek nepomáhá, je vždy vhodné poradit se s lékařem. Příčinou totiž nemusí být jen hektický životní styl, ale také zdravotní obtíže, například poruchy štítné žlázy, anémie nebo nedostatek některých vitamínů.

Dobrou zprávou je, že řešením není zahodit telefon ani odstěhovat se do hor bez internetu. Mnohem důležitější je naučit se technologie využívat tak, aby sloužily nám, a ne my jim.

Pomoci může obyčejné pravidlo. Místo ranního scrollování si dopřejte klidnou snídani, večer odložte telefon alespoň hodinu před spaním nebo si během dne udělejte krátkou procházku bez sluchátek. Překvapivě účinné je také vypnutí zbytečných notifikací. Méně vyrušení znamená více soustředění i menší psychickou únavu.

Stejně důležité je přijmout, že odpočinek není ztracený čas. Technologie změnily svět k lepšímu v mnoha ohledech. Ušetřily nám hodiny práce, usnadnily komunikaci i přístup k informacím. Současně ale vytvořily prostředí, ve kterém jsme neustále ve střehu. Každá notifikace, nový e-mail nebo další video soutěží o naši pozornost.

Zdroj: techradar.com, eprints.soton.ac.uk, studie National Library of Medicine