Článek
Bohužel většina sporů o děti je vysoce konfliktních – a právě tam má současná úprava zásadní mezery.
Jedním z problémů je například změna předběžných opatření. Dříve mohl soud zasáhnout do 7 dnů, dnes má na tzv. prozatímní rozhodnutí až 3 měsíce. V situacích, kdy je dítě ohroženo násilím nebo silným konfliktem rodičů, je taková doba nepřiměřeně dlouhá.
Dalším problémem je absence jasné metodiky pro orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Ty jsou dnes výrazně přetížené – počet dětí v jejich agendě vzrostl o 9 % a nad jejich rozhodováním chybí adekvátní kontrolní mechanismy. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto prý nově připravuje vznik Úřadu sociálněprávní ochrany dětí, kde by OSPOD fungoval jako jakýsi case manažer a koordinoval potřebné služby. Klíčové ale bude sjednocení metodiky a postupů.
Pozitivní změnou je například to, že advokáti mohou nově nahlížet do spisů. To může zvýšit transparentnost řízení.
Zásadní problém ale zůstává: zákon nedostatečně zohledňuje domácí násilí. Přitom statistiky jsou alarmující – zkušenost s domácím násilím má přibližně každá pátá žena, každý desátý muž a až 20 % dětí. Je proto nutné, aby soudy měly povinnost k násilí přihlížet a aby existoval jasný systém ochrany ohrožených dětí.
Velmi chybí také multidisciplinární spolupráce. V konfliktních rozvodech by měli spolupracovat psychologové, sociální pracovníci, mediátoři, učitelé i školní psychologové. Učitelé jsou často lidé, kteří děti znají nejlépe a mohou včas rozpoznat, že se s nimi něco děje.
Dalšími kroky ke zlepšení by mělo být:
- zavedení právního zástupce dítěte, který by hájil přímo jeho zájmy,
- nahrávání rozhovorů OSPOD s dítětem, aby existoval jasný důkazní materiál,
- jasná metodika, jak s dětmi v těchto situacích hovořit,
- specializace soudců na rodinné právo a konfliktní rozvody se znalostí základů psychologie.
Stejně důležité je stanovit základní kritéria, podle kterých by soudy rozhodovaly o péči o dítě. Například:
- schopnost rodičů spolu komunikovat,
- kontinuita péče o dítě,
- vzdálenost bydlišť a dopady na školu a každodenní život dítěte,
- bezpečí dítěte a absence psychického či fyzického násilí,
- vztah dítěte k primární pečující osobě.
V současnosti může dítě například navštěvovat dvě školky nebo školy kvůli střídání rodičů. Takové situace mohou být pro dítě velmi destruující.
Podle údajů z výzkumu Jany Galvis analytičky Institutu liberálních studií prochází ročně asi 7 600 dětí vysoce konfliktními opatrovnickými spory, které trvají v průměru pět let. Celkové ekonomické ztráty z konfliktních opatrovnických sporů za posledních deset let se odhadují až na 258 miliard korun (náklady státu, dopady na rodiče i děti). Vedle finančních nákladů ale existují i ty nejvážnější – psychické dopady na děti.
Zájem dítěte musí být vždy na prvním místě. To vyplývá i z Úmluvy OSN o právech dítěte. Pokud je v rodině násilí nebo extrémní konflikt, může být v některých případech v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do péče pouze jednoho rodiče.
Děti starší 12 let by navíc měly mít možnost jasně vyjádřit svůj názor – a ten by měl být v řízení skutečně zohledněn.
Rozvodová novela tedy potřebuje další úpravy. Cílem musí být systém, který:
- rychleji rozhoduje,
- lépe chrání děti,
- zapojuje odborníky z různých oborů (multidisciplinární týmy),
- a staví zájem dítěte nad formální rovnost rodičů.
Protože největší cenu za konfliktní rozvody dnes platí právě děti. Pevně doufám, že se zákonodárcům podaří rozvodovou novelu i související legislativu a proces konfliktních rozvodů upravit a nastavit tak, aby co nejlépe hájili zájmy dětí.
Ing. Karolína Kubisková
předsedkyně strany VÝZVA 2025
