Článek
Není kočka jako kočka
Každá kočka je originál. Stejně tak my, lidé, jsme každý jiný. Těžko bychom hledali člověka stejného jako jsme my. Nelze proto říct, že vše z níže uvedeného platí na všechny kočky.
Rozlišujeme základních 5 typů kočičích osobností:
1) Lidské kočky
Tyto kočky milují lidskou společnost.
2) Kočičí lovci
Kočičí lovci, jak je patrno podle názvu jsou tak trochu divoké. Některé rády vyhledávají spory s ostatními kočkami, a také často vycházejí na lov.
3) Kočičí kočky
Tyhle kočky mají rády společnost ostatních koček. S lidmi si příliš nerozumí.
4) Hašteřivé kočky
Tyto kočky se snadno naštvou, ať už na vás, nebo na jiné kočky a nahlas to projevují.
5) Zvídavé kočky
Jsou velmi všímavé, rády zjišťují nové věci a pouštějí se do kočičích dobrodružství. Rozhodně to nejsou kočky, které celý den prosedí a prospí.
Hlasové projevy
Mnoho lidí, kteří se s kočkami často nesetkávají, si myslí, že kočky se hlasově jinak neprojevují než: MŇAU. Není to tak úplně pravda. I to mňau se může lišit.
Vrčení/syčení u kočky značí podrážděnost. Bývá doprovázeno naježením srsti a prudkým máváním ocasem. Kočka se může nakrčit a celkově vypadat připravená k boji.
Tiché mňoukání zní podobně jako mňi-i, může znamenat to, že kočka něco chce. Buď si přeje, aby jste za ní někam šli (bývá doprovázeno ňrr-r) nebo vás upozorňuje, že je čas na jídlo.
Hlasité mňau bývá doménou kocourů. Snaží se upoutat pozornost kočky.
Vrnění znamená, že je kočka spokojená, v klidu.
Řeč těla
Řeč těla je u koček velmi pestrá, mnohem častější, než hlasové projevy.
Klidový postoj: kočka má složené tlapky pod tělem, ocásek omotaný kolem sebe. Je zcela v klidu a cítí se v bezpečí.
Bojový postoj: kočka se naježí a snaží se vypadat co nejvyšší. Obvykle vrčí anebo syčí. Mává prudce ocasem.
Tohle bylo pár tipů z kočičího slovníku.
