Článek
Hypotéka v Česku? Úrokové sazby patří k nejvyšším v rámci EU, nájemné dál roste a třebaže mělo být alternativou, stává se tak jinou formou finanční pasti. Zvyšující se zadlužení domácností je důsledkem faktu, že rostoucí technické požadavky odůvodňované ze strany EU ekologií, pronikají i do stavebnictví.
Podle EK jsou budovy odpovědné za 40% spotřeby energie a za 36% emisí skleníkových plynů. Sotva jsme si zvykli na nutnost dodržet téměř nulovou spotřebu energií, už je tady požadavek na téměř nulovou emisi uhlíku. EU požaduje oba koncepty realizovat.
Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) se zaměřuje na zlepšení energetické účinnosti.
Koncept budov s nulovými emisemi se zaměřuje na eliminaci emisí skleníkových plynů spojených s provozem budovy.
Podle směrnice EU by nové budovy od roku 2030 a veřejné budovy od roku 2028 měly být navrženy tak, aby měly velmi nízkou energetickou náročnost a aby potřebná energie byla pokryta z obnovitelných zdrojů. Sleduje se také produkce skleníkových plynů ze zabudovaných stavebních materiálů. Takže budova by měla nejen snižovat svoji spotřebu energie, ale i zajistit energetickou spotřebu z bezemisních zdrojů. Zavádí pas pro renovaci budovy a digitální deník budovy. Nově musí být dodržovány požadavky na kvalitu vnitřního prostředí: hladinu hluku, denního světla i umělého osvětlení, tepelné stability, větrání, kročejový hluk a další. Z oblasti vlastního rozhodování stavebníka se takto tyto parametry přesouvají do oblasti regulací a zákonných povinností. A to vše je předmětem tzv. IV. revize evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBDIV).
Koncept energetických štítků PENB je něco jiného než koncept nulových emisí a stavby budou muset plnit obě kritéria. Za minulé vlády byla zahájena příprava implementace směrnice EPBD IV do národní legislativy. I tady se jednání účastnila řada neziskových organizací a aktivistů, ale nebyli přizváni zástupci Hospodářské komory nebo Asociace vlastníků budov k pronájmu. Čeští legislativci šli opět příkladem celé EU. Pracovní skupina připravující implamentaci výsledky dosud nezveřejnila.
Zavádění nových technologií není obecně špatně, ale je problém s povinností je zavádět, není zde naděje na dobrovolnost. A takto se nemůže majitel nemovitosti rozhodovat na základě své ekonimické situace. Lidé, kteří na to nemají a budou chtít si nemovitost pořídit s nižším standardem, budou muset pod tlakem dodržet směrnice, pořídit superstavbu.
Evropská komise připravovala novelu bez účasti široké veřejnosti. Výsledkem jejího rozhodnutí bude opak chtěného, například lidé nebudou ani stavět ani měnit kotle za ekologičtější a emise se nesníží. Bez silného dotování se změny nerealizují. Byrokrati rádi dotace nabízejí: europoslanci je mají tak rádi. Lobing a vliv je teorií volby. Dotace vytvářejí korupční prostředí a pěstují závislost občana na státu. Na dotacích tak vydělají korporace a byrokraté, přes které penězovody tečou. Chlácholení, že bezemisní fond budov v roce 2050 pouze znamená, že stát bude muset rozšířit podporu především pro nízko a středně příjmové skupiny. Většinová populace se stává závislá na státu, státní pomoci a předvším pomoci bank. Na půjčky však dosáhne jen ten, kdo bude mít dobré hodnocení ESG a přesně tam potřebuje ideologie ESG své obyvatele dostat.
Rostoucí trend zadlužování je důsledkem rostoucích životních nákladů, drahého bydlení a ústupu průmyslové výroby i díky bruselským směrnicím.
