Hlavní obsah
Názory a úvahy

Lotyšsko odstupuje od Istanbulské úmluvy z důvodu nepřijatelné ideologie. Česko ji neratifikovalo

Foto: Pixabay, anselmo

První zemí, která odmítla Istanbulskou úmluvu, bylo Turecko. Lotyšsko je první zemí v rámci EU, která se rozhodla zrušit tento závazek.

Článek

Proč se takto parlament Lotyšska rozhodl rok poté, co smlouvu ratifikoval? Jak se říká, ďábel tkví v detailu. Istanbulská úmluva je zaměřená nejen na potírání a prevenci domácího násilí především na ženách. Zaměřuje se také na ochranu obětí a prevenci včetně stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí. Otázka genderu je pro mnoho kritiků problematická a podle agentury AP poslanci Lotyšska poukazovali na to, že podle nich naopak povzbuzuje sexuální experimentování a škodí dětem.

Především se však za úmluvou skrývá ideologické pozadí, což má závažnější důsledky než debaty o násilí, které ovšem každá demokratická země řeší dostatečně v rámci své legislativy.

Zákon má nyní na stole prezident Lotyšska. Pokud o odstoupení požádá 1/3 poslanců, následuje referendum, které vyžaduje souhlas 10% voličů. Istanbulská úmluva, jak také prohlásil lotyšský poslanec ze strany „Lotyšsko na prvním místě“, je čistá ideologie. Souvisí s podporou LGBT a jiných sexuálních menšin formou financování nevládních neziskových organizací, které pak tyto menšiny podporují z peněžních zdrojů státu a přebírají do svých rukou veškerou související agendu. Podpisem „úmluvy“ se k jejich nejen finanční podpoře zavazuje stát, který smlouvu ratifikoval. O této podpoře byla právě v lotyšském parlamentu vedena bouřlivá diskuze.

Istanbulská úmluva není nesouhlasem s ochranou proti násilí, ale automaticky následuje souhlas s úhradami neziskovkám, které by občané ze svých daní platili. Tyto finance přes účty neziskovek jsou ochranou a podporou gender osobám. Nikdo nechce bránit těmto osobám v jejich cítění a stylu života. Občanům, tak jak to popsali poslanci Lotyšska, vadí působení na mládež a dokonce na děti i ve školských zařízeních, kdy zejména u dětí dochází ke zmatečnému vnímání a chápání pohlaví. Lotyšsko odstupuje od „úmluvy“ i proto, že tato zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví jako sociální konstrukt.

Tato norma vytvořená Radou Evropy v roce 2011 a silně Bruselem tlačena, byla sice v Česku roce 2016 podepsána, ale posléze došlo k odmítnutí ratifikovat Senátem. Jelikož je to dokument, který musí být schválen oběma komorami parlamentu, skončila Istanbulská úmluva v koši a tak Česko nemusí tyto články úmluvy plnit. Je zbytečné ratifikovat to, co je v našem právním řádu zakotveno.

V mnohých zemích v rámci EU pravděpodobně občané nejsou dostatečně informováni o smlouvách, úmluvách a dohodách. Témata nejsou předem dostatečně veřejně diskutována a občané neznají jejich slabá a problematická místa. Mezi takové patří právě Istanbulská úmluva, kdy se nejen občané, ale dokonce politici, poslanci, dovídají podrobnosti o schválených závazcích, případně časem zjišťují jejich závažné následky. Přesto smlouvu již ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 zemí. Lotyšsko otevírá diskuzi v prostoru EU o možnosti odstoupit od již ratifikované dohody, pokud nesplňuje to, co avizovala, naopak vytváří problémy a nesouzní s tradicemi zemí, jejich směřováním, právním řádem.

Pro občany Česka je důležité vědět, že patříme k zemím, které využívají trestní řád, právo, zákony a umí vymáhat tresty pro ty, kteří se trestních činů, zejména na ženách, dopouštějí. Ale k tomu ve skutečnosti neslouží Istanbulská úmluva. K obraně práv žen včetně ochrany sexuálních menšin je dostatečný náš právní řád. Záleží jen na jeho důsledném uplatňování.

Evropská komise chrlí další „doporučení“ pro národní státy a tlačí na jejich prosazování. V současnosti řešíme v Česku inkluzi, prosazovanou Bruselem a která se neosvědčila. Nyní přichází další strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob na období 2026-2030. Je třeba širší debaty na toto téma i u nás: queer lidí v EU. Tak jako v Lotyšsku, pomohlo by obecné referendum, tentokrát na toto téma, má-li být nová strategie EU uplatňována ve všech zemích. Jak slyšíme z EU, komise chce sdílet zkušenosti, ne diktovat zákony. Ale praxe je jiná: uplatňování sankcí ze strany unie, nejsou-li principy, jak si je EU vymyslela, naplněny.

Zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-lotyssky-parlament…

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/istanbulska-umluva-znovu…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz