Článek
Téměř tisíc let jsme byli součástí Svaté říše římské a postupem času a v důsledku německé kolonizace jsme se stali zemí dvou národů. Německý živel v době středověku naprosto dominoval. Husitství a renesance přineslo povznesení Čechů a rozkvět jazyka a jistý nacionalismus. V době pobělohorské opět nastala poroba a germanizace zesílila. Došlo k odnárodnění českých elit a aristokracie. Ale s osvícenstvím a nástupem kapitalismu přichází vlna moderního nacionalismu, kdy zatímco Němci pod tímto vlivem si kladli za cíl sjednocení, rozšíření svého vlivu, český nacionalismus si vzal jako cíl jazykové a kulturní obrození.
Německý nacionalismus nepochyboval, že se podaří zahrnout české země jako historické součásti staré říše, ale Češi se rozhodli emancipovat, což pro německé nacionalisty bylo nepřijatelné. Vytvoření mocné Německé říše v roce 1871 (sjednocení Německa s Pruskem) bylo ohrožením pro národní ambice Čechů. Říše byla oporou německých nacionalistů v habsburské monarchii a německá politika nikdy neváhala zasáhnout proti případným snahám Vídně se s Čechy domluvit a ustoupit jim v požadavcích. České území osídlené Němci se stalo v důsledku vleklého zemského národnostního soupeření nejradikálnějším zázemím velkoněmeckého nacionalismu a zároveň bohužel i podhoubím nacionálně socialistického hnutí.
Tvrdá politika namířená proti Čechům rakouskou vládou ovlivněnou německými zájmy se změnila prohrou Německa v I. světové válce. Oslabené pozice Německa a náladami obyvatel v monarchii se podařilo Masarykovi a Benešovi i proti odporu Německa umožnit vznik nové republiky, národního státu Čechoslováků.
Vyčerpané Německo se nepoučilo, přiklonilo se k Hitlerovu nacistickému hnutí ovládané šovinistickou a rasistickou ideologií, režimu, který rozpoutal druhou světovou válku. Zde se musel proti hegemonovi spojit celý svět a Německo bylo poraženo a rozděleno na dva státy a takto oslabeno. Česko-německé soužití bylo pod dojmem válečných zločinů ukončeno. Beneš radikálním masovým odsunem německých obyvatel vytvořil po dohodě a na doporučení vítězné trojky etnicky homogenní stát zbavený neřešitelného nacionalistického antagonismu, který měl konečně naději na trvalou a klidnou existenci.
Strach z Německa byl však stále přítomný. Již první republika hledala oporu u západních velmocí. Byli jsme zklamáni. A to je také důvod, proč se poválečné Československo přimklo v obavách o svou bezpečnost k SSSR. I tady jsme byli zklamáni a náš osud byl zase řízen hegemonem a v srpnu 1968 jím i okupován.
V roce 1990 se integrovaná Spolková republika Německo spojila s bývalou NDR a vzniklo opět „Velké“ Německo, které může vyvolávat obavy. Německo je pro udržení mocenské rovnováhy v Evropě příliš velké a silné, jak se vyjádřil po sloučení Pruska a Německa již před 155 lety Bismarck.
V současnosti, kdy sledujeme s obavami rostoucí úpadek Německa, jak v důsledku Green Dealu s negativním vlivem i na české hospodářství, politickou nestabilitu způsobenou nezvládnutou migrací, jsou určité obavy z politické proměny společnosti. Německo dál ovlivňuje osudy evropských zemí, rizika narůstají, budoucnost je nejistá. Zbaví se Německo své nadřazenosti a ideologicky motivované politiky i vzhledem ke svým sousedům?
Je třeba, aby byli Češi opatrní, sami nepošlapávali českou identitu a české zájmy. Je tady skupina, sudetoněmecký landsmanšaft, která se staví do pozice někoho, kdo se údajně snaží stmelovat, ale přitom morálně nikdy nepřijal vznik československého státu v roce 1918, zpochybňuje základní právní normy obnovené republiky z roku 1945 a po roce 1989 se snaží prosazovat zájmy odsunutých a potomků. Podle stávajících stanov patří k cílům sdružení „zachovat potomky jako politické, kulturní a sociální společenství a hájit jejich zájmy“. Jsme malá země a vždy jsme dopláceli na silné sousedy. Buďme soudržní a dál udržujeme dobré vztahy na kvalitní úrovni. Ale s hrdostí, bez poníženosti . Tak, jak se sluší na občany hrdého a suverénního státu.
Zdroj info.: historická literatura
: https//medium.seznam.cz/clanek/prakus-brno-2026-sjezd sudetskych…
: Lenka Horáková: Sjezd sudetských Němců budí emoce, Novinky.cz, 21.11.2025
:Jiří Weigl: O dávném vzestupu a dnešním pádu Německa. Ohrožuje i nás? TO, 1/26
