Hlavní obsah
Názory a úvahy

Schválení vyššího limitu pro „malé“ zakázky a smlouvy bez VŘ u pojišťoven svádí ke korupci

Foto: vokablitz, generováno AI, Pixabay

Korupční jednání

Senát schválil zvýšení limitu pro malé zakázky. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zrušit výběrová řízení na uzavírání smluv mezi zdravotními pojišťovnami a uchazečem. Nehrozí korupce?

Článek

Ve vnímání korupce mezi zeměmi světa se Česko opět posunulo hlouběji do bahna. V současnosti celá společnost řeší obrovskou korupční aféru Motola, lidé se ptají, jak je to možné? Běží i jiné kauzy a možná jsou na řadě další, které zřejmě přijdou na řadu.

V čem to vězí? Mimo skutečnost, že lidé bez morálky jsou ve výběrových řízeních vybráni k manažování provozů, kde přicházejí od státu miliardové částky, je to především nedostatečná legislativa, která tunelování umožňuje.

Proto mne udivilo, že Senát schválil navýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení. Již v minulosti se velké zakázky dělily na menší, aby se zadávací řízení nemuselo konat a nad nimi tak zmizela kontrola, běžná u velkých zakázek. Důvodem údajně je, aby byly našim firmám umožněny stejné podmínky jako firmám EU. U dodávek a zboží vzrostla hranice ze dvou na tři milióny, u stavebních prací ze šesti na devět miliónů korun. Zvýšení limitů se dostalo do předlohy na návrh sněmovního hospodářského výboru i z důvodu nárůstu cen. Povinnost VŘ v případě, že prezident novelu zákona podepíše, se tak nebude týkat až třetiny dosavadních veřejných zakázek. Zároveň zvyšuje Sněmovna limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z půl miliónu na jeden milión. Obávám se, že takto se velké množství zakázek dostane mimo dohled Úřadu pro hospodářskou soutěž. Nechci se dotknout poctivých manažerů, ale dle hodnocení korupčního jednání v Česku novela spíše zjednoduší tunelování.

Kauzy státem řízených zdravotnických zařízení v současnosti vedou. I proto se chci zmínit o záměru ministerstva zdravotnictví, novelizovat zákon 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, který dosud neumožňoval zdravotním pojišťovnám, aby uzavřely smlouvu s uchazečem, který nebyl ve výběrovém řízení doporučen. Profesní komora mohla ovlivnit rozhodnutí z hlediska odborného, mít výhrady ke vzdělání uchazeče, k jeho dosavadní praxi, ale hodnotit i jeho morální kvality. V případě schválení navrhované novely by se tak mohla zdravotní pojišťovna rozhodnout bez jakékoli kontroly a omezení dle své libovůle. Takové rozhodnutí nebude transparentní, může vést k protekci, klientelismu, případně ke korupci. Pravděpodobně se kauza Motol dotkne i zdravotní pojišťovny, šetří se pokus o úplatek ze strany zájemce o smlouvu přes obžalovaného Budínského.

Pokud takové a jim podobné zákony a novely projdou, musím se ptát: Komu ku prospěchu? Jsme-li ve smyslu korupčního jednání mezi zeměmi, které jsme v minulosti vnímali jako odstrašující na takovém místě v řebříčku, které bere dech, obávám se, že situace se může ještě zhoršit. Zákony tomu nahrávají.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz