Článek
Na další zastávce přistoupil americký pár - turisté, kterých je v Praze požehnaně. Overturismus před lety dorazil i sem a naše hlavní město se tedy příliš neliší od jiných evropských metropolí. Spolu s cizinci nastoupili do tramvaje i dva revizoři. A odchytli právě tyto Američany. Lámanou angličtinou se jim první ze „strážců MHD“ snažil vysvětlit, že i návštěvníci ze zahraničí musí mít platnou jízdenku. Ani jeden z nich si totiž žádnou nekoupil. Muž se začal s revizorem dohadovat. Ten si proto zavolal svého kolegu, který evidentně vládl anglickým jazykem lépe.
„Jízdenku si můžete koupit buď na zastávce, v tramvaji nebo využít sms. Všichni, kdo jezdí hromadnou dopravou, jízdenku mají. Pravidla platí pro všechny stejně,“ upozorňuje druhý revizor.
Američan zvyšuje hlas, že nevěděl, jak a kde si ji koupit a jízdenku prostě nemá. Prý ji nepotřebuje. Hádají se. Revizor také mluví hlasitěji a upozorňuje na zaplacení pokuty, turista se brání, že nic platit nebude a ptá se, kolik to stojí. Sto euro je pro něj prý v pohodě. Revizor trvá na tom, aby všichni čtyři vystoupili.
„I don’t like how you treat me! (Nelíbí se mi, jak se mnou jednáte!) You are very rude! (Jste velmi hrubý!)“ říká rozzlobeně Američan.
Revizor se diví: „I am rude?! (Já jsem hrubý?!)“ Na další zastávce jdou z tramvaje ven a dál se dohadují. Muž pak platí pokutu, která pro něj není nijak vysoká – je sice v hlavním městě, ale uprostřed Evropy a z jeho pohledu možná i na Východě. Navíc v postsocialistické zemi… A mě elektrický stroj odváží dál.
To je scénka, kterou asi v nějaké podobě zažil každý. Je nepochybně skvělé, že turisté ze všech koutů světa jezdí do Česka (a teď nemyslím tzv. stag and hen party, kdy si k nám nejen Britové přijíždějí užít rozlučku se svobodou), ale stejně jako se rozumný našinec v ideálním případě snaží dodržovat pravidla země, kam jede na dovolenou (ano, existují stovky příběhů o tom, jak otřesně se Češi chovají v zahraničí), měl by se někdy namyšlený cizinec chovat slušně u nás a zjistit si, jak tady funguje třeba právě městská hromadná doprava (čest výjimkám, kterých je snad dost!). Zaměstnanci dopravního podniku rádi i anglicky vysvětlí, co je potřeba. Stejně tak lidé na zastávce.
Jistě, lze se vymluvit, že nevím, jak to v cizí zemi funguje, ale i v zahraničí musíte za jízdu v MHD zaplatit. Pokud jí ovšem jezdíte a nejste zbohatlý Američan, který se vozí jen autem a hromadnou dopravu nechává sociálně slabším. A ani to není omluva, proto zbývá jediné – ignorantství, při němž si myslíte, že pro vás pravidla neplatí, anebo jsou vám jedno. A abychom byli spravedliví, nechovají se tak jen (někteří) cizinci v MHD, ale i (někteří) našinci za volantem, jejichž jízda se pro další účastníky provozu stává někdy až smrtelně nebezpečnou.
A chování českých revizorů? Jasně, přiznejme si, že Češi ve službách a při kontaktu s klienty či zákazníky jsou občas dost nepříjemní a úroveň jejich jednání nedosahuje Západu, ale hádat se dvacetkrát denně s každým, kdo si nekoupil jízdenku, musí být unavující a když na vás začne někdo zvyšovat hlas, logicky ho zvyšujete nazpátek. Dodržování pravidel není žádný fašistický nárok. Je to požadavek bezpečnosti a rovnosti pro všechny. S Čechy, kteří přijedou do Prahy na výlet a jezdí po městě bez lístku, se taky revizor příliš nemaže. Člověk bez jízdenky se spíš zastydí, než aby se dohadoval; pokud si ji tedy nekoupil úmyslně.
Tak prosím, drazí cizinci, jezděte do naší nádherné země – a nejen do Prahy! A přitom chápejte, že u nás máme pravidla, která dodržujeme a po vás chceme, abyste je dodržovali taky. Stejně jako vy žádáte po nás, abychom ve vaší domovině dodržovali zase ty vaše.
