Článek
Chtěli jsme si užít obyčejný letní den
První opravdu horký víkend letošního léta jsme se rozhodli strávit na koupališti. Děti se těšily několik dní dopředu. Nafoukli jsme lehátka, sbalili ručníky a brzy ráno vyrazili, abychom našli místo ve stínu.
Celé dopoledne bylo skvělé.
Děti řádily ve vodě, manžel si četl knížku a já měla po dlouhé době pocit, že nikam nemusíme spěchat.
Kolem poledne se ozval hlad.
Řekli jsme si, že dnes necháme chladicí tašku doma a dopřejeme si něco přímo v areálu.
Vždyť je to jen jeden oběd.
Nešlo o peníze. Spíš o ten pocit
Před stánkem byla dlouhá fronta. Když jsme se konečně dostali na řadu, objednali jsme dvě porce hranolků, smažený sýr, kuřecí stripsy, dvě limonády a dětský džus.
Prodavačka všechno namarkovala a oznámila částku.
Na chvíli jsem si myslela, že jsem přeslechla.
Za obyčejný oběd pro čtyři jsme zaplatili skoro tolik, kolik nás běžně stojí večeře v klasické restauraci.
Sedli jsme si ke stolu a rozbalili tácy.
Porce hranolků byla menší, než jsme čekali. Sýr sotva přesahoval okraj housky a limonáda byla z větší části plná ledu.
Děti jedly bez řečí. Hlad byl silnější.
Já jsem ale přemýšlela, kdy se z obyčejného občerstvení stala tak drahá záležitost.
Nejvíc mě překvapila jedna rodina vedle nás
U vedlejšího stolu seděli rodiče se třemi dětmi.
Tatínek otevřel batoh a vytáhl krabičky s řízky, okurkami i domácí bábovkou.
Nejdřív jsem si pomyslela, že jsou zbytečně šetrní.
Pak jsem zaslechla, jak maminka tiše říká:
„Kdybychom měli všechno kupovat tady, necháme tu polovinu výplaty.“
Usmáli se na sebe a pokračovali v obědě.
V tu chvíli jsem pochopila, že nejde jen o nás.
Mnoho rodin dnes pečlivě počítá, co si může během letního výletu dovolit.
Domů jsme odjížděli s jiným plánem
Koupání jsme si užili až do večera.
Cestou domů jsme se zastavili v malé hospůdce několik kilometrů od koupaliště.
Za stejnou částku jsme dostali poctivé porce, domácí limonádu a ještě zmrzlinu pro děti.
Nikdo nám ji nenabízel jako luxus.
Byla to prostě normální cena.
Od té doby si na koupaliště zase balíme vlastní svačinu.
Ne proto, že bychom si jednou za čas nemohli koupit oběd.
Ale protože nechci mít pocit, že obyčejný den s rodinou musí stát víc jen proto, že je venku třicet stupňů a kolem není jiná možnost.
Léto má být o společných zážitcích.
Byla by škoda, kdyby si ho některé rodiny přestaly užívat jen proto, že obyčejné hranolky a limonáda začínají připomínat luxusní menu.
