Článek
Na služební cestě to začalo nevinně
Byl to úplně běžný den plný porad a jednání. Večer už jsme byli unavení, ale manažer navrhl, že si dáme společnou večeři. Nešlo o nic neobvyklého – podobné akce k pracovním cestám patří. Vybral decentní restauraci v centru, kde panovala příjemná atmosféra a klid. Objednali jsme si víno, trochu jsme se uvolnili a já čekala, že večer uteče v duchu lehkého povídání o práci i běžném životě.
Jeden pohled a všechno se změnilo
Jenže sotva jsme dostali sklenky na stůl, jeho oči se zastavily na sousedním stole. Najednou zbledl, sevřel příbor a nervózně polkl. Jeho obvyklá sebedůvěra byla pryč. U stolu totiž seděla jeho manželka – a nebyla sama. Společnost jí dělal muž, s nímž se smála a skláněla se k němu až příliš blízko. Bylo jasné, že to není obyčejný přítel.
Ticho, které křičelo
Manažer zůstal jako přimražený. Najednou to nebyl šéf, který rozdává úkoly a budí respekt, ale obyčejný člověk paralyzovaný situací. Místo klidné večeře začala hra na schovávanou. Snažil se sedět tak, aby na něj jeho žena neviděla, a přitom jedním okem neustále sledoval, jestli se náhodou neotočí. Já jsem mlčela, ale uvnitř jsem cítila napětí, které by se dalo krájet.
Trapná hra na normalitu
Obsluha nám přinesla jídlo, ale sotva jsme se ho dotkli. Já jsem se snažila navázat konverzaci, ale jeho myšlenky byly jinde. Neustále kontroloval situaci a vypadal, jako by se každou chvíli měl zvednout a odejít. Bylo zvláštní vidět člověka, který jindy působí tak sebejistě, jak se potí a hledá správná slova.
Když se role otočí
Najednou jsem měla pocit, že naše role se obrátily. On, můj šéf, byl bezradný, zatímco já se snažila udržet aspoň zdání normální atmosféry. V tu chvíli mi došlo, že nikdo není nedotknutelný. I ti, kteří působí jako naprostí profesionálové, mohou během pár minut působit zranitelně a zmateně.
Lekce, na kterou se nezapomíná
Celý večer se nakonec stal zvláštní lekcí. Viděla jsem, jak tenká je hranice mezi sebejistotou a panikou. Pro mě to byl večer, kdy jsem si uvědomila, že pod fasádou šéfů a manažerů se skrývají stejní lidé jako my ostatní – se svými strachy, nejistotami a rodinnými tajemstvími. A i když se tvářil, že se nic nestalo, bylo jasné, že ten večer v něm zůstane dlouho.
