Hantec vykročil k UNESCO. Brno má vlastní řeč

Šalina, Prýgl, hokna, šmirgl… Brněnský hantec se dostal na seznam kulturního dědictví. UNESCO to zatím není, ale štatl může slavit.

Přijeli jste někdy do Brna a na chvíli si připadali, jako byste překročili jazykovou hranici? Všude samé „ou“, „š“, podivná slovíčka a věty, kterým sice rozumíte každé slovo zvlášť, ale dohromady ani ťuk. A pak někdo řekne, že „vyjó“ – a vy si říkáte: Vyjí snad vlci, ne?

Brno má zkrátka vlastní jazykový vesmír. A teď dostal i oficiální razítko.

Brněnský hantec byl v červnu 2026 zařazen na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Rozhodla o tom krajská rada a hantec se tak stal jednou ze 17 položek na krajském seznamu.

Ne, zatím nejde o UNESCO. Na to si Brňáci budou muset ještě počkat. Ale i tak je to docela velká pocta řeči, která se kdysi ozývala hlavně z brněnských hospod, ulic, dílen a takzvané plotny.

A právě tady začíná ta největší sranda.

Zatímco většina republiky jede tramvají, Brňák jede šalinou. Kdo nezná Brno, může mít pocit, že šalina je nějaký místní druh dopravního prostředku, který se v Praze ani Ostravě nevyskytuje.

A když vás někdo pošle k Prýglu, nemusíte volat policii. Míříte k Brněnské přehradě.

Máte hoknu? Gratulujeme, máte práci. Potřebujete sajtnu? Hledáte partu. Chcete něco splašit? Potřebujete to sehnat. A pokud vás někdo pošle aus, neznamená to, že máte začít hledat překladač. Znamená to prostě ven nebo pryč.

Hantec přitom není jen sbírka bizarních výrazů, kterými se Brňáci baví na internetu.

Je to historický městský slang, který vznikal v prostředí Brna a po desetiletí přebíral a proměňoval slova z různých jazyků. Výrazný je především vliv němčiny, ale v hantecu najdeme také prvky dalších jazyků a prostředí, která se v Brně potkávala.

Jeho původní funkce navíc nebyla jen pobavit kolemjdoucí Pražáky. Hantec byl mimo jiné způsobem, jak si lidé z určitého prostředí vytvořili vlastní řeč, které ostatní nemuseli rozumět.

Některá slova přežila dodnes. Jiná už znějí spíš jako jazyková archeologie.

A právě proto má hantec takové kouzlo. Je v něm kus starého Brna – jeho ulic, hospod, řemesel, dělnických čtvrtí i městského humoru.

Tady brzda.

Hantec UNESCO zatím není. Zápis na krajský seznam je ale oficiálním uznáním toho, že jde o součást kulturního dědictví regionu. Jihomoravský kraj ho zařadil společně s tradiční obchůzkou blažejáků v Blatničce a počet zapsaných statků tím vzrostl na 17.

Kdo ví… Třeba jednou UNESCO řekne: „Tož, kemo, tohle je špica!“

Do té doby ale platí jednoduché pravidlo:

Když v Brně něčemu nerozumíte, nejspíš nejste hloupí. Jen jste ještě nedostali ánunk.

A to už je, jak známo, docela brněnská hokna.