Článek
pousta z vás netuší, co skrývá Everest a kolik to skutečně stojí
Mount Everest je pro mnoho lidí symbolem nejvyššího lidského úspěchu, extrémního dobrodružství a nedotčené přírody. Realita je ale mnohem víc komplikovaná a – pokud se nad tím zamyslíme – i znepokojivá.
Spousta z vás netuší, co skrývá Everest a kolik to skutečně stojí
Mount Everest je pro mnoho lidí symbolem nejvyššího lidského úspěchu, extrémního dobrodružství a nedotčené přírody. Realita je ale mnohem víc komplikovaná a – pokud se nad tím zamyslíme – i znepokojivá.
1) Odpad, kyslíkové lahve a tisíce kilogramů smetí
Přestože si mnozí myslí, že na Everestu funguje pravidlo „co přineseš, to odneseš“, ve skutečnosti tomu tak není. Nepál dříve požadoval vratnou zálohu 4 000 USD (≈ 92 000 Kč) za horolezecké povolení s tím, že horolezci by měli přinést zpět alespoň 8 kg odpadu, aby se jim záloha vrátila. Tato motivace ale v praxi nefungovala a úřady přiznávají, že tato záloha se ve většině případů nevrací zpět, protože horolezci s odpadky zpět nedolezou – a tak zůstává odpad na hoře dál.
Na Everestu se hromadí desítky tun odpadků – od kyslíkových lahví přes roztrhané stany až po obaly a další vybavení, které nikdo nezvládne snést zpět. V některých výškových táborech je podle horalů úroveň odpadu natolik vysoká, že je to „nejšpinavější tábor, jaký kdy viděli“.
2) Nová opatření – a pořád málo
Nepálské úřady nyní nutí horolezce, aby si odnášeli i své výkaly zpět do základního tábora, kde jsou správně zlikvidovány – skutečně kvůli tomu, že jinak okolí hory páchne a je to ekologicky i zdravotně problém.
Existují také pokusy o úklid vysoko položených táborů – armáda a speciální úklidové týmy pravidelně snášejí dolů tuny odpadu a dokonce i těla, která tam zůstala z minulých sezón.
3) Proč vůbec odpad na vrcholcích zůstává
Když horolezci vystoupají výš než do základního tábora (Base Camp), situace se výrazně komplikuje:
- ve vysokých táborech je řídký vzduch a velmi náročný terén, takže nosit navíc těžké věci je často nemožné,
- ekonomické motivace horolezců jsou často „dostat se na vrchol“, ne „odnést odpad“,
- systém záloh i kontroly je administrativní a slabě vymáhaný.
Výsledkem je, že i přes snahu úřadů se na Everestu stále objevují tuny hromadících se lahví, vybavení a další odpad – včetně lidských exkrementů ve vyšších částech trasy.
4) Kolik to stojí – a kolik to stojí příroda
- Povolení od nepálské vlády: cca 11 000 USD (cca 250 000 Kč)
- Celková cena expedice: běžně 900 000 až 2 000 000 Kč
Tato cena zahrnuje logistiku, šerpové, kyslík a zázemí – ne však důsledný úklid celé trasy.
Když si tedy spočítáš, kolik horolezec zaplatí, a kolik stát za úklid dělá, dostáváš krajně nevyvážený systém: velké příjmy z povolení, malé výsledky v ochraně přírody.
5) Proč to většina lidí vůbec neví
Pro většinu mainstreamových reportáží a turistických materiálů je Everest především ikona úspěchu. Bohužel fotky „čisté přírody“ převažují nad realitou, která se děje mimo tyto snímky. To, co vidíme nahoře, je často obraz minulosti nebo upravené fotky bez zbytku odpadu.
