Článek
Měly to být mistrovské oslavy, místo toho přišla obrovská ostuda českého fotbalu. Sobotní derby mezi Slavií a Spartou skončilo chaosem poté, co několik stovek domácích fanoušků v nastavení vběhlo na trávník. Podle informací z místa byli napadeni nejméně tři hráči Sparty a utkání se nakonec nedohrálo.
Nejvíce se mluvilo o sparťanském brankáři Jakubu Surovčíkovi, kterého podle záběrů zasáhl fanoušek pivem do obličeje. Další hráči se snažili utéct do tunelu a bezpečí kabin. Policie případ vyšetřuje jako výtržnictví a viníkům hrozí i vězení.
V Anglii by podobná situace měla okamžitou a velmi tvrdou dohru. Britové totiž po krvavé éře hooligans zavedli jeden z nejpřísnějších bezpečnostních režimů ve světovém fotbale — a právě díky tomu dnes na tamních stadionech téměř neexistují masové výtržnosti, pyrotechnika ani maskovaní ultras.
Ještě v 80. letech přitom byla Anglie symbolem fotbalového násilí. Hooligans pravidelně demolovali vlaky, hospody i stadiony. Tragédie na stadionu Heysel v roce 1985, kde zemřelo 39 lidí, a následná katastrofa v Hillsborough v roce 1989 změnily všechno. Vláda, policie i kluby dostaly jediný cíl: absolutně dostat násilí z tribun.
A výsledek? Dnes na anglických stadionech funguje systém, který jde daleko za běžnou security.
Fanoušci jsou sledováni stovkami HD kamer s obrovským přiblížením. Operátoři dokážou během několika sekund vytipovat konkrétní osobu v davu. Na zápasech navíc působí takzvaní „spotteři“ — policisté specializovaní na konkrétní kluby a jejich problémové fanoušky. Mnohé znají osobně jménem i obličejem.
Jakmile někdo:
- vběhne na trávník,
- odpálí pyrotechniku,
- začne napadat hráče,
- nebo si při problémech zakrývá obličej,
následuje okamžitý zásah.
V Anglii se totiž zakrývání tváře při rizikovém chování bere jako snaha vyhnout se identifikaci. Security proto často reaguje už při prvních náznacích problémů. Fanoušek dostane výzvu, aby si obličej odhalil, jinak může být okamžitě vyveden.
Nejtvrdší zbraní jsou ale takzvané Football Banning Orders — soudní zákazy vstupu na fotbal. Ty mohou platit několik let, u recidivistů prakticky celoživotně. Člověk se zákazem nesmí kupovat vstupenky a bývá veden v policejních databázích.
A tím to nekončí. Někteří fanoušci se zákazem mají povinnost během zápasů svého klubu osobně docházet na policejní stanici a potvrdit svou přítomnost. Během mistrovství světa nebo Eura pak musí mnozí odevzdat pas, aby nemohli vycestovat za reprezentací do zahraničí.
Právě proto jsou dnes v Anglii podobné scény téměř nevídané. Fanoušci dobře vědí, že jediný incident může znamenat konec návštěv stadionů na dlouhé roky i pravidelný dohled policie.
Britský model má ale i své kritiky. Část fanoušků tvrdí, že kvůli tvrdým pravidlům ztratila kus původní atmosféry. Tribuny jsou bezpečnější, ale zároveň sterilnější a méně spontánní než v Polsku, Srbsku nebo třeba v Česku.
Po chaosu v derby Slavie a Sparty se však znovu ukazuje, proč Anglie před lety přitvrdila. Ve chvíli, kdy fanoušci vběhnou na hřiště a útočí na hráče, už totiž nejde jen o rivalitu nebo emoce. Jde hlavně o bezpečnost.
Zdroje:
- Fan caught carrying pyro at football match handed banning order – BBC
- Football banning orders explained – Sky Sports
- Fanoušci vtrhnutím na hřiště ukončili derby Slavie se Spartou – Seznam Zprávy
- Policie řeší výtržnosti po derby Slavia–Sparta – iDNES.cz
