Článek
Na filmovém plátně vypadal jako dobrák, který si z každého neštěstí udělá gag. Malý muž v buřince s knírkem a hůlkou – věčný outsider, co i v té největší bídě dokázal působit lidsky. Ale za maskou „Tuláka“ se skrýval muž, jehož soukromý život byl plný skandálů, posedlostí a rozhodnutí, která by v dnešní době zničila i tu největší hvězdu.
Od londýnské bídy k hollywoodskému bohatství
Chaplinovo dětství bylo všechno, jen ne šťastné. Narodil se v roce 1889 v Londýně do rodiny varietních umělců, kteří se ale brzy propadli do chudoby. Otec pil a zemřel mladý, matka skončila v psychiatrické léčebně. Malý Charlie tak poznal sirotčinec a hlad, a to doslova. Možná právě proto jeho Tulák působil tak autenticky – když na plátně hrál chudáka, nebyla to maska, ale kus jeho vlastní minulosti.
V Americe se mu však otevřely dveře do úplně jiného světa. Během pár let se z neznámého britského komedianta stal nejslavnější muž planety. Vydělával více než americký prezident, zakládal vlastní studio a měl moc, jakou do té doby herec nikdy neměl. Byl to raketový vzestup – a zároveň začátek pádu.
Lásky, které šokovaly
Chaplin měl slabost pro mladé ženy. Velmi mladé. Poprvé se oženil ve 29 letech, když si vzal sedmnáctiletou Mildred Harrisovou. Byla to spíše nehoda než romance – Mildred otěhotněla a Chaplin se obával skandálu, tak raději rychle svatba. Manželství ale vydrželo sotva dva roky.
Avšak to největší pohoršení veřejnosti teprve přišlo. Litu Greyovou potkal, když jí bylo pouhých 12 let. Tehdy ji obsadil do jednoho ze svých filmů, ale brzy přeskočila jiskra. Když jí bylo 16 let, Chaplin ji přiměl k sňatku. Pravda je prostá: Chtěl se vyhnout skandálu kvůli vztahu s nezletilou, a tak si ji raději vzal. Toto manželství vydrželo na rozdíl od toho prvního necelé tři roky. Rozvodová bitva byla jednou z největších hollywoodských senzací své doby. Lita popsala Chaplina jako manipulátora, tyrana a posedlého muže, který si ji vzal jen proto, aby zachránil svou kariéru.
Ani třetí manželství s herečkou Paulette Goddardovou nebylo klidné – i tam kolovaly spekulace o věku a tajném sňatku. A nakonec přišla Oona O’Neillová, dcera nositele Nobelovy ceny Eugene O’Neilla. Bylo jí 18, když si ji padesátiletý Chaplin vzal. Její slavný otec ji okamžitě vydědil a označil Chaplina za zvrhlíka. Jenže paradoxně právě s Oonou zůstal až do smrti a měli spolu osm dětí. Na počtvrté potkal tu pravou.
Génius, který ničil nervy ostatním
Chaplin byl tvůrce posedlý kontrolou. Jeho filmy sice vypadaly jako lehké komedie, ale jejich natáčení byla muka. Herci o něm říkali, že byl tyran, který se nikdy nespokojil s ničím jiným než s dokonalostí. Slavná historka z City Lights hovoří za vše: Herečku Virginie Cherrill nutil opakovat jednu jedinou větu – „Flowers, sir“ – více než třistakrát. Cherrill byla na pokraji zhroucení, ale Chaplinovi to bylo jedno. Věřil, že publikum pozná každý detail, a pro dokonalý záběr byl ochoten obětovat cokoliv – cizí trpělivost i vlastní reputaci.
A nebyl to jen perfekcionismus. Chaplin měl také pocit, že ho nikdo nemůže kritizovat. Všechno chtěl psát, režírovat, hrát i hudebně doprovodit. V Hollywoodu si vydobyl absolutní moc – a čím víc jí měl, tím víc se od okolí odcizoval.
Klaun na černé listině
Chaplinova kariéra se nezhroutila jen kvůli ženám. V poválečné Americe přišla nová hrozba – studená válka. FBI ho začala podezírat ze sympatií ke komunismu. Nebyl Američan, nikdy nežádal o občanství a jeho filmy měly sociální podtext, což stačilo k tomu, aby se ocitl pod drobnohledem.
V roce 1952 odjel do Anglie na premiéru svého filmu a v tu chvíli přišel šok: americké úřady mu prostě zrušily vízum. Chaplin se do země, kde se stal legendou, už nikdy natrvalo nevrátil. Usadil se se svou rodinou ve Švýcarsku a Amerika o něj přišla. Ironií osudu se tam po dvaceti letech na chvíli vrátil – když mu předávali Oscara za celoživotní dílo. Stál na pódiu, sál burácel a potlesk trval dvanáct minut v kuse. Byl to triumfální návrat – a zároveň rozloučení.
Smích a stín
Chaplin zemřel na Štědrý den roku 1977. Ve Švýcarsku, v klidu své vily, obklopen rodinou, která se stala jeho jediným skutečným útočištěm. Svět oplakával génia, který dokázal jediným pohybem obočí nebo klopýtnutím přimět miliony lidí k smíchu. Ale stejně tak zůstala pachuť. Vzpomínky na soudní spory, skandály se ženami a stigma vyhnance.
Chaplin byl muž se dvěma tvářemi. Na plátně Tulák, symbol lidské křehkosti, humoru a naděje. V soukromí posedlý perfekcionista, politicky kontroverzní osobnost a muž s chutí po dívkách, které dnes považujeme za děti. Možná právě tahle rozpolcenost z něj udělala ikonu. Klaun, který rozesmíval celý svět, a přitom sám bojoval se svými démony.
Zdroje:
https://www.reflex.cz/clanek/historie/124229/charlie-chaplin-vydelaval-vic-nez-prezident-a-vsechny-jeho-zeny-byly-teenagerky.html
https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/charlie-chaplin-genius-prvni-celosvetova-celebrita-20250104.html
https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/chaplin-svatba-lita-pred-100-lety.A250110_130526_pred-100-lety_vov
https://www.csfd.cz/tvurce/375-charlie-chaplin/zajimavosti/
