Článek
Víkendy jsou posvátné – politika se schová do šuplíku, zprávy se vypnou a celé Česko se lepí k obrazovkám, protože Zimní olympiáda v Miláně-Cortině je jediný důvod, proč se v únoru cítit na vrcholu světa. Neděle 8. února začala jako obyčejný den, ale skončila jako národní svátek na dálku: Zuzana Maděrová si v paralelním obřím slalomu na snowboardu vzala zlato tak suverénně, že to vypadalo, jako by gravitace pro ni neplatila. Ta malá rebelka na desce ukázala, že když Česko vsadí na nečekanou disciplínu, dokáže vyhrát proti celému světu – klasický český střední prst fyzice a favoritkám.
Ester Ledecká mezitím v téže snowboardové disciplíně skončila pátá – ne tentokrát to zlato, které od ní čekáme jako automat, ale přesně proto ji máme rádi. Ne vždy to vyjde dokonale, ale lidé jí věří dál, protože ona umí nejlíp ze všech přeměňovat pády na comebacky. Každý má svůj den, kdy to neklapne, ale Ledecká je důkaz, že páté místo bolí míň, když víš, že příští závod může být legenda.
Pak přišel Metoděj Jílek a v rychlobruslení na 5 kilometrů si vybojoval stříbro, což je v naší olympijské historii premiéra absolutní. Představte si: národ, co normálně netrénuje bruslení na dlouhé tratě, najednou stojí na stupních vítězů. To je ta česká kouzelnická magie – talent, jde na led a má medaili.
A teď ta česká hokejová realita: ženské hokejistky nejdřív dostaly výprask 1:5 od amerického stroje, pak 3:4 po nájezdech od Švýcarska, ale v neděli rozbily Finsko 2:0 góly Pištěkové a Mlýnkové. První výhra na turnaji, agresivní hra, která ukazuje, že naše holky nejsou tu pro účast, ale pro body. Bojují proti rozpočtům armád, ale mají srdce větší než kluziště – přesně to, proč hokej v Česku není sport, ale náboženství.
Curleři Julie Zelingrová a Vít Chabičovský pak Norsko posbírali jako staré hadry – druhá výhra v smíšených dvojicích, klidná, systematická práce metlou a kamenem. V curlingu se nevyhrává rychlostí, ale trpělivostí, a to je přesně český styl: pomalu, ale jistě, dokud soupeř neudělá chybu.
Biatlonová štafeta mix desátá, ale celkově? Víkend plný nečekaných radostí.
Je to jako český život v kostce: Maděrová a Jílek ukazují, že risk a talent vyhrávají zlato ze stříbra; Ledecká připomíná, že pády patří k cestě; hokejistky dokazují, že po prohrách přichází triumfy; curleři učí, že klid vyhrává nad chaosem. Sport je jediná politika bez lží – vítězství se měří metry, sekundy a góly, ne sliby, a páté místo je lepší než žádné.
