Článek
Když ruský prezident Vladimir Putin označil rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“, mnozí na Západě to vnímali jen jako nostalgický povzdech. Události posledních dvou desetiletí však podle západních politiků, historiků a bezpečnostních analytiků ukazují, že šlo o jasný politický program. Cílem Kremlu není pouhá obrana vlastních hranic, ale systematická snaha zvrátit výsledky studené války a obnovit kontrolu nad bývalým sovětským prostorem i východním blokem.
Ultimátum z roku 2021: Zpět před rok 1997
Nejjasnějším důkazem těchto ambicí bylo ruské ultimátum z prosince 2021. Moskva tehdy po Spojených státech a NATO požadovala písemné záruky, že se Aliance nebude dále rozšiřovat a že stáhne své vojáky i infrastrukturu do stavu před rokem 1997.
Z pohledu západních spojenců šlo o nepřijatelný pokus rozdělit Evropu zpět na sféry vlivu a udělat ze zemí bývalého východního bloku (včetně Česka, Polska či pobaltských republik) členy NATO „druhé kategorie“ bez reálné ochrany.
Tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tento požadavek ostře odmítl slovy: „Nemůžeme vrátit čas zpět do éry ovládané sférami vlivu velmocí, kdy velké země mohly říkat menším sousedům, co mají dělat. NATO nemá spojence první a druhé kategorie.“
Vzorec agrese: Moldavsko, Gruzie a Ukrajina
Podle západních analytiků Putinův režim dlouhodobě trestá ty bývalé sovětské republiky, které se rozhodnou vymanit z ruského vlivu a přiblížit se k Evropské unii či NATO. Nástrojem k udržení kontroly se staly tzv. zamrzlé konflikty a přímá vojenská okupace:
- Moldavsko (Podněstří): Již od počátku 90. let udržuje Rusko své vojáky v separatistickém regionu Podněstří na východě Moldavska. Tato vojenská přítomnost slouží jako trvalá brzda moldavských snah o plnou integraci do evropských struktur a jako nástroj politického vydírání.
- Gruzie (Abcházie a Jižní Osetie): Když se Gruzie v roce 2008 otevřeně přihlásila o členství v NATO, následovala rychlá ruská vojenská invaze. Výsledkem je faktická okupace zhruba pětiny gruzínského území – regionů Abcházie a Jižní Osetie – kde Moskva zřídila své vojenské základny.
- Ukrajina: Nejbrutálnější podobu získala tato politika na Ukrajině. Poté, co Ukrajinci v roce 2014 svrhli proruského prezidenta a zvolili proevropskou cestu, Rusko anektovalo poloostrov Krym a rozpoutalo válku na Donbase. V únoru 2022 pak Putin spustil plnohodnotnou invazi s cílem zničit ukrajinskou státnost a dosadit v Kyjevě loutkovou vládu.
Bezprostředně po zahájení ruské invaze v únoru 2022 pojmenoval tento cíl tehdejší americký prezident Joe Biden zcela otevřeně: „Putin má mnohem větší ambice než jen Ukrajinu. Chce ve skutečnosti obnovit bývalý Sovětský svaz. O to tady jde.“
Strach z demokracie, nikoli z tanků NATO
Západní lídři i odborníci na východní Evropu se shodují, že skutečným motivem Kremlu není strach z vojenského napadení ze strany NATO – Aliance je obranným spolkem a Rusko je chráněno obrovským jaderným arzenálem.
Šéfka unijní diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová opakovaně upozorňuje, že ruský imperialismus je postaven na dlouhodobém vzorci útoků proti sousedům bez ohledu na to, zda jsou v NATO, či nikoli, a označuje ruské tažení na Ukrajině za „koloniální válku“.
Skutečnou hrozbou pro Putinův autoritářský režim je podle západních analytiků úspěch sousedních zemí. Pokud se bývalé sovětské republiky jako Ukrajina, Moldavsko nebo Gruzie dokážou proměnit v prosperující, svobodné a demokratické státy napojené na Západ, stane se to nebezpečným příkladem pro samotné občany Ruska. Obnova impéria a podrobení sousedů tak pro Kreml nepředstavuje jen geopolitický sen, ale i způsob, jak udržet vlastní moc doma.
V červnu 2022 při příležitosti 350. výročí narození cara Petra Velikého pronesl Vladimir Putin v Moskvě projev, který západní analytici i politici považují za jeden z nejasnějších důkazů jeho imperiálních záměrů:
- „Petr Veliký vedl Velkou severní válku dvacet jeden rok. Vypadalo to, že válčí se Švédskem a něco mu bere. Nic jim nebral, on to [to území] navracel... Zdá se, že i nám připadlo navracet a upevňovat.“
V témže projevu srovnal zakládání Petrohradu carem Petrem Velikým na někdy sporném území u Baltského moře s dnešní situací:
- „Když Petr Veliký zakládal nové hlavní město [Petrohrad], žádná z evropských zemí to území neuznávala jako ruské... Všichni si mysleli, že je švédské. Ale odedávna tam žili Slované spolu s ugrofisinskými národy... Proč tam šel? Aby to navrátil a upevnil. To je to, co dělal. A vypadá se, že i na nás teď řada vrátit to a upevnit to.“
Tento výrok přímo navázal na jeho dřívější esej z července 2021 s názvem „O historické jednotě Rusů a Ukrajinců“, v níž popřel historickou svébytnost Ukrajiny a Běloruska slovy:
- „Jsem přesvědčen, že suverenita Ukrajiny je možná pouze v partnerství s Ruskem... Jsme jeden národ.“
Západní představitelé a historici tyto citace pravidelně citují jako důkaz toho, že Putin nevnímá své kroky jako pouhou obranu před NATO, ale jako historickou misi na obnovu ruského impéria sahajícího za hranice někdejšího SSSR.
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-mame-ukol-navracet-rekl-putin-a-prirovnal-se-v-petrovi-velikemu-40399635
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/putin-moskva-petr-veliky-rusko-ukrajina.A220609_212856_zahranicni_pukk
https://www.osw.waw.pl/en/publikacje/analyses/2021-07-13/putins-article-historical-unity-russians-and-ukrainians
http://en.kremlin.ru/events/president/news/66181
https://globe24.cz/svet/nato-nedeli-cleny-na-kategorie-vsichni-jsem-spojenci-rekl-stoltenberg.f852aea4
https://www.businessinsider.com/biden-putin-ukraine-invasion-trying-to-restore-soviet-union-2022-2






