Článek
Jak si teď připravit jídlo, které v listopadu jen vytáhnete a máte hotovo
V létě a na začátku podzimu je kuchyně plná zeleniny a ovoce. Cukety, rajčata, papriky, švestky, jablka… Člověk chvíli neví, co s úrodou dělat dřív a upřímně, ne vždy se nám chce s ní něco dělat. Jenže v listopadu bude situace úplně jiná.
Venku se začne stmívat ještě dřív, než člověk pořádně dorazí domů, bude zima a po celém dni možná nebude mít náladu škrábat, krájet a vařit večeři úplně od začátku. Právě proto se vyplatí myslet při zpracování letní úrody trochu dopředu. Nejen na to, co budeme jíst za týden, ale také na to, co oceníme za dva nebo tři měsíce.
Nejde přitom o to naplnit spíž jen desítkami sklenic marmelád, abychom to ovoce nějak smysluplně spotřebovali a nepřišlo vniveč. Mnohem praktičtější je připravit si několik univerzálních základů na pár jídel, která nám pak v nějaké hektické večery zachrání nervy.
Udělejte si zásoby, které nejsou hotovým jídlem, ale skoro hotovým jídlem
Jednou z nejpraktičtějších věcí, které si můžeme přes léto připravit a z akteré si v zimě poděkujete, jsou zeleninové směsi. Nemusí být výrazně ochucené. Naopak je často lepší nechat je co nejjednodušší, aby se daly později použít různými způsoby.
Třeba směs cukety, rajčat a paprik může být základem pro několik úplně odlišných jídel. Jeden den z ní může být rychlá omáčka na těstoviny, jindy ji přidáme k masu nebo uděláme zeleninové rizoto, nebo přidáme uvařené luštěniny. Můžeme tuto směs vzít také jako základ na lečo a jen osmažit cibulku, nebo ji naředit vývarem a přidat brambory opět luštěniny, třeba červenou čočku. A voilá, máme zeleninovou polévku.
Právě v tom je její kouzlo. V létě uděláme jednu práci a v zimě se rozhodneme, co z té sklenice zrovna bude.
U takových směsí je ale důležité myslet na bezpečné zavařování. Cuketa sama o sobě není vhodná pro improvizované zavaření do sklenic a nestačí jen odhadnout množství octa. U zeleninových směsí je proto potřeba držet se ověřeného receptu s bezpečnými poměry surovin a správným postupem.
Některé věci se vyplatí udělat rovnou hotové
Pak jsou ale jídla, u kterých je škoda si práci nechávat až na zimu.
Typickým příkladem může být domácí zeleninová směs na topinky. Když už člověk zpracovává několik kilogramů cuket, rajčat a paprik, může udělat větší várku už výrazněji ochucené směsi a část zavařit. Pak sice tuto směs nemůžete dát úplně kamkoliv, ale nějakou improvizaci to taky snese - když to zvládnou topinky, zvládnou to i těstoviny.
A potom přijde listopadový večer, kdy se člověku nechce vůbec nic.
Uvaří těstoviny, otevře sklenici, promíchá je se zeleninovou směsí, nastrouhá trochu sýra a večeře je hotová. Žádné krájení cibule, žádné stání u sporáku, žádné přemýšlení, co vlastně uvařit.
Podobně dobře fungují různé domácí omáčkové základy, rajčatové směsi nebo zeleninová „čalamáda“. Ne všechno musí být neutrální. Některé sklenice mohou být naopak přesně tím jídlem, které chceme jen otevřít a ohřát.
A co ovoce? Nemusí z něj být jen marmeláda
U ovoce máme ještě více možností. Kromě klasických marmelád a povidel se vyplatí připravit si také rozvary a ovocné základy.
Jablka můžeme podusit a připravit z nich hustý rozvar. Švestky můžeme zpracovat podobně, stejně jako meruňky, broskve nebo hrušky. Podle konkrétního ovoce můžeme použít jen malé množství cukru nebo citronovou šťávu a výslednou směs následně bezpečně zavařit.
Výsledkem není marmeláda, kterou můžeme použít prakticky jen na chleba. Je to univerzálnější zásoba.
V zimě ji můžeme dát na palačinky, do kaše nebo k tvarohu. Můžeme ji použít jako náplň do koláče, rozředit ji na ovocnou omáčku nebo ji dochutit podle konkrétního dezertu.
A stejně jako u zeleniny platí, že je potřeba ovoce zpracovat a zavařit správným postupem. To, že je ovoce kyselé, ještě neznamená, že můžeme libovolně změnit recept a spoléhat na to, že sklenice vydrží.
Mrazák si nechte na to, co se jinak zpracovává špatně
Mrazák přitom nemusíme zaplnit celou úrodou. Naopak.
Pokud chceme šetřit místo, můžeme do něj dát jen to, co se po rozmrazení používá opravdu dobře. Třeba nastrouhanou cuketu na zimní cuketový koláč.
Cuketu stačí nastrouhat, vymačkat přebytečnou vodu, rozdělit na porce a zamrazit. V zimě ji pak nemusíme shánět v obchodě dovezenou přes půl světa.
Stejně tak se hodí zamrazit některé druhy ovoce, pokud máme dost místa. Ale není nutné mít všechno v mrazáku. Část úrody může putovat do sklenic a mrazák si můžeme nechat jako zálohu.
Myslete při zpracování na konkrétní listopadový večer
Možná je to trochu zvláštní způsob plánování, ale při zavařování a zamrazování si můžeme položit jednoduchou otázku:
Co bych chtěla mít doma ve chvíli, kdy se mi nebude chtít vařit?
Ne „Co všechno můžu zavařit?“, ale „Co mi za tři měsíce opravdu ušetří práci?“
Možná to bude sklenice zeleninové směsi, kterou přidáte k těstovinám, několik porcí cukety do koláče. Ovocné rozvary k tvarohu a do kaší, nebo několik sklenic omáčky, která usnadní večeři ve chvíli, kdy je pozdě a nic se nám nechce.
Nejde o to strávit konec léta několik dní u sporáku jen proto, abychom měli spíž plnou sklenic, co nepoužijeme. Jde o to udělat si pár hodin práce teď a potom si v listopadu, prosinci nebo lednu několikrát poděkovat.
Některé dny prostě nechceme vařit. A je příjemné, když na to myslí naše letní já.
